1 Aj, já posílám andìla svého, kterýž pøipraví cestu pøed tváøí mou. V tom hned pøijde do chrámu svého Panovník, kteréhož vy hledáte, a andìl smlouvy, v nìmž vy líbost máte. Aj, pøijdeꜜ, praví Hospodin zástupù. 2 Ale kdo bude moci snésti den pøíchodu jeho? A kdo ostojí, když se on ukáže? Nebo on jest jako oheò rozpouštìjící a jako mýdlo bìlièù. 3 I sedna, pøehánìti bude a pøeèišꜜovati støíbro, a pøeèistí syny Léví, a vyèistí je jako zlato a jako støíbro. I budou Hospodinovi, obìtujíce obìti v spravedlnosti. 4 I zachutná sobì Hospodin obìt Judovu a Jeruzalémských, jako za dnù prvních, a jako za let starodávních. 5 K vám pak pøikroèím s pomstou, a budu rychlým svìdkem proti kouzedlníkùm, a proti cizoložníkùm, a proti køivopøísežníkùm, i proti tìm, kteøíž s útiskem zadržují mzdu nájemníka, vdovì a sirotku, a pøíchozímu køivdu èiníce, nebojí se mne, praví Hospodin zástupù. 6 Nebo já Hospodin nemìním se, protož vy, synové Jákobovi, nevzali jste skonèení. 7 Hned ode dnù otcù vašich odešli jste od ustanovení mých, a neostøíhali jste jich. Navraꜜtež se ke mnì, a navrátím se k vám, praví Hospodin zástupù. Ale øíkáte: V èem bychom se navrátiti mìli? 8 Loupiti-liž má èlovìk Boha, že vy loupíte mne? A však øíkáte: V èem tì loupíme? V desátcích a obìtech. 9 Naprosto zloøeèení jste, proto že mne loupíte, vy pokolení všecko. 10 Sneste všecky desátky do obilnice, aby byla potrava v domì mém, a zkuste mne nyní v tom, praví Hospodin zástupù, nezotvírám-liꜜ vám prùduchù nebeských, a nevyleji-li na vás požehnání, tak že neodoláte. 11 A pøimluvím pro vás tomu, což zžírá, a nebude vám kaziti úrod zemských, aniž vám pochybí vinný kmen na poli, praví Hospodin zástupù. 12 I budou vás blažiti všickni národové; nebo vy budete zemí rozkošnou, praví Hospodin zástupù. 13 Rozmohlaꜜ se proti mnì slova vaše, praví Hospodin, a však øíkáte: Což jsme mluvili proti tobì? 14 Øíkáte: Daremná jest vìc sloužiti Bohu, a jaký zisk, budeme-li ostøíhati naøízení jeho, a budeme-li choditi zasmušile, bojíce se Hospodina zástupù? 15 Nýbrž nyní blahoslavíme pyšné. Ti, kteøíž páší bezbožnost, vzdìlávají se, a pokoušející Boha vysvobozeni bývají. 16 Tehdy ti, kteøíž se bojí Hospodina, tytýž mluvili jeden k druhému. I pozoroval Hospodin a slyšel, a psána jest kniha pamìtná pøed ním pro ty, kteøíž se bojí Hospodina, a myslí na jméno jeho. 17 Tiꜜ budou, praví Hospodin zástupù, v den, kterýž já uèiním, mým klínotem, a slituji se nad nimi, jako se slitovává otec nad synem svým, kterýž mu slouží. 18 Tehdy obrátíte se, a uzøíte rozdíl mezi spravedlivým a bezbožným, mezi tím, kdo slouží Bohu, a tím, kdo jemu neslouží.