1 I shromáždil se všecken lid jednomyslnì do ulice, kteráž jest proti bránì vodné, a øekli Ezdrášovi uèiteli, aby pøinesl knihu zákona Mojžíšova, kterýž vydal Hospodin lidu Izraelskému. 2 Tedy pøinesl Ezdráš knìz zákon pøed to shromáždìní mužù i žen i všech, kteøíž by rozumnì poslouchati mohli, prvního dne mìsíce sedmého. 3 I èetl v nìm na té ulici, kteráž jest proti bránì vodné, od jitra až do poledne, pøi pøítomnosti mužù i žen, i kteøížkoli rozumìti mohli. A uši všeho lidu obráceny byly k knize zákona. 4 Stál pak Ezdráš uèitel na kazatelnici døevìné, kterouž byli udìlali k té vìci, a stál podlé nìho Mattitiáš, Sema, Anaiáš, Uriáš, Helkiáš a Maaseiáš, po pravé ruce jeho, po levé pak Pedaiáš, Misael, Malkiáš, Chasum, Chasbaddana, Zachariáš a Mesullam. 5 Otevøel tedy Ezdráš knihu pøed oèima všeho lidu, (nebo výše stál než všecken lid). Kterouž jakž otevøel, povstal všecken lid. 6 I dobroøeèil Ezdráš Hospodinu Bohu velikému, a všecken lid odpovídal: Amen, amen, pozdvihujíce rukou svých, a skloòujíce hlavy, poklonu uèinili Hospodinu tváøí k zemi. 7 Tak i Jesua, Báni, Serebiáš, Jamin, Akkub, Sabbetai, Hodiáš, Maaseiáš, Kelita, Azariáš, Jozabad, Chanan, Pelaiáš, a Levítové vyuèovali lid zákonu. Lid pak byl na místì svém. 8 Nebo ètli v té knize v zákonì Božím srozumitelnì, a vykládajíce smysl, vysvìtlovali to, což ètli. 9 Potom øekl Nehemiáš, jinak Tirsata, a Ezdráš knìz, uèitel, a Levítové, kteøíž lid vyuèovali, všemu lidu: Den tento posvìcený jest Hospodinu Bohu vašemu, nekvìltež, ani plaète. (Nebo plakal všecken lid, když slyšeli slova zákona.) 10 Ale jdìte, øekl jim, a jezte tuèné vìci, a píte sladké, sdílejíce se s tìmi, kteøíž nemají nic pøipraveno. Den zajisté tento svatý jest Pánu našemu, protož nermuꜜtež se, nýbrž radost Hospodinova budiž síla vaše. 11 A když tak Levítové pospokojili všeho lidu, mluvíce: Mlète, nebo den svatý jest, a nermuꜜte se, 12 Odšel všecken lid, aby jedli a pili, a aby se sdíleli. I veselili se velmi, proto že srozumìli slovùm tìm, kteráž jim v známost uvedli. 13 Potom nazejtøí sešla se knížata èeledí otcovských ze všeho lidu, knìží i Levítové k Ezdrášovi uèiteli, aby vyrozumìli slovùm zákona. 14 Našli pak napsáno v zákonì, že pøikázal Hospodin skrze Mojžíše, aby bydlili synové Izraelští v stáncích na slavnost mìsíce sedmého, 15 A aby dali prohlásiti a provolati po všech mìstech svých i v Jeruzalémì, økouce: Vyjdìte na hory, a pøineste ratolestí olivových a ratolestí døíví borového, a ratolestí myrtových, i ratolestí palmových, a ratolestí døíví hustého, abyste nadìlali stánkù, tak jakž psáno jest. 16 Protož vyšed lid, pøinesli a nadìlali sobì stánkù, jeden každý na støeše své, i v síních svých, i v síních domu Božího, i v ulici brány vodné, i v ulici brány Efraim. 17 A tak nadìlali stánkù všecko shromáždìní tìch, jenž se vrátili z zajetí, a bydlili v nich, (aèkoli neèinili tak synové Izraelští ode dnù Jozue syna Nun, až do dne toho). I byla radost velmi veliká. 18 Èetl pak v knize zákona Božího na každý den, od prvního dne až do posledního, a drželi slavnost za sedm dní. Osmého pak dne byl svátek podlé obyèeje.