10
I mluvil Hospodin k Mojžíšovi, øka: Udìlej sobì dvì trouby støíbrné. Dílem taženým udìláš je, kterýchž užívati budeš k svolání všeho množství, a když by se mìlo hnouti vojsko. Protož kdyžkoli zatroubí na nì, shromáždí se k tobì všecko množství ke dveøím stánku úmluvy. Jestliže v jednu toliko zatroubí, tedy shromáždí se k tobì knížata, pøední lidu Izraelského. Pakli by s nìjakým pøetrubováním troubili, hnou se s místa, kteøíž leželi k východní stranì. Když by pak troubili s pøetrubováním po druhé, tedy hnou se ti, kteøíž leželi ku poledni. S pøetrubováním troubiti budou k tažení svému. Ale když byste mìli svolati všecko množství, prostì bez pøetrubování troubiti budete. Synové Aronovi knìží trubami tìmi budou troubiti, a bude vám to ustanovení vìèné v pronárodech vašich. Když vyjdete na vojnu v zemi vaší proti nepøíteli ssužujícímu vás, s pøetrubováním troubiti budete v trouby ty, a budete v pamìti pøed Hospodinem Bohem svým, a zachováni budete od nepøátel svých. 10 V den také veselí vašeho, a pøi slavnostech svých, a pøi zaèátcích mìsícù vašich troubiti budete v trouby ty k obìtem svým zápalným a pokojným, i budou vám na památku pøed Bohem vaším: Já Hospodin Bùh váš. 11 I stalo se léta druhého, dvadcátý den mìsíce druhého, že se vyzdvihl oblak z pøíbytku svìdectví. 12 I táhli synové Izraelští po svých taženích z pouštì Sinai; a zastavil se oblak na poušti Fáran. 13 Takto nejprvé brali se z rozkazu Hospodinova skrze Mojžíše: 14 Šla napøed korouhev vojska synù Juda po houfích svých, a nad nimi byl Názon, syn Aminadabùv. 15 Nad vojskem pak pokolení synù Izachar byl Natanael, syn Suar. 16 A nad vojskem pokolení synù Zabulon Eliab, syn Helonùv. 17 Složen jest také i pøíbytek, a šli synové Gersonovi a synové Merari nesouce pøíbytek. 18 Potom šla korouhev vojska Rubenova po houfích svých, a nad nimi byl Elisur, syn Sedeurùv. 19 Nad vojskem pak pokolení synù Simeon Salamiel, syn Surisaddai. 20 A nad vojskem pokolení synù Gád Eliazaf, syn Duelùv. 21 Šli také i Kahatští, nesouce svatyni; onino pak vyzdvihovali pøíbytek, až i tito pøišli. 22 Potom šla korouhev vojska synù Efraim po houfích svých, a nad nimi byl Elisama, syn Amiudùv. 23 Nad vojskem pak pokolení synù Manasse Gamaliel, syn Fadasurùv. 24 A nad vojskem pokolení synù Beniamin Abidan, syn Gedeonùv. 25 Šla potom i korouhev vojska synù Dan, obsahující ostatek vojska po houfích svých, a nad vojskem jeho Ahiezer, syn Amisaddai. 26 Nad vojskem pak pokolení synù Asser Fegiel, syn Ochranùv. 27 A nad vojskem pokolení synù Neftalím Ahira, syn Enanùv. 28 Ta jsou tažení synù Izraelských po houfích jejich, a tím poøádkem táhli. 29 Øekl pak Mojžíš Chobabovi, synu Raguelovu Madianskému, tchánu svému: My se béøeme k místu, o kterémž øekl Hospodin: Dám je vám. Protož poï s námi, a dobøe uèiníme tobì; nebo Hospodin mnoho dobrého zaslíbil Izraelovi. 30 Kterýž odpovìdìl jemu: Nepùjdu, ale k zemi své a k pøíbuznosti své se navrátím. 31 I øekl Mojžíš: Neopouštìj medle nás; nebo ty jsi svìdom na poušti, kde bychom se mìli klásti, a budeš nám za vùdce. 32 Když pak pùjdeš s námi, a pøijde to dobré, jímž dobøe uèiní nám Hospodin, tedy i tobì dobøe uèiníme. 33 A tak brali se od hory Hospodinovy cestou tøí dnù, (a truhla smlouvy Hospodinovy pøedcházela je,) cestou tøí dnù, pro vyhlédání sobì místa k odpoèinutí. 34 A oblak Hospodinùv byl nad nimi ve dne, když se hýbali z ležení. 35 Když pak poèínali jíti s truhlou, øíkával Mojžíš: Povstaniž Hospodine, a rozptýleni buïte nepøátelé tvoji, a aꜜ utíkají pøed tváøí tvou, kteøíž tì v nenávisti mají. 36 Když pak stavína byla, øíkával: Navratiž se, Hospodine, k desíti tisícùm tisícù Izraelských.