30
I oznámil Mojžíš synùm Izraelským všecky ty vìci, kteréž pøikázal jemu Hospodin. Mluvil také Mojžíš knížatùm pokolení synù Izraelských, øka: Totoꜜ jest, což pøikázal Hospodin: Jestliže by muž slib aneb pøísahu uèinil Hospodinu, závazkem zavazuje duši svou, nezruší slova svého; podlé všeho, což vyšlo z úst jeho, uèiní. Když by pak osoba ženského pohlaví uèinila slib Hospodinu, a závazkem zavázala se v domì otce svého v mladosti své, A slyše otec její slib a závazek její, jímž zavázala duši svou, mlèel by k tomu: tedy stálí budou všickni slibové její, i každý závazek, jímž zavázala se, stálý bude. Jestliže by pak to zrušil otec její toho dne, když slyšel všecky ty sliby a závazky její, jimiž zavázala duši svou, nebudouꜜ stálí; a Hospodin odpustí jí, nebo otec její to zrušil. Pakli by vdaná byla za muže, a mìla by slib na sobì, aneb pronesla by ústy svými nìco, èímž by se zavázala, A slyše muž její, nic by jí neøekl toho dne, kteréhož slyšel: stálí budou slibové její, i závazkové, jimiž zavázala duši svou, stálí budou. Jestliže by pak muž její toho dne, jakž uslyšel, odepøel tomu, a zrušil slib, kterýž na sobì mìla, aneb nìco rty svými pronesla, èímž by se zavázala, také odpustí jí Hospodin. 10 Všeliký pak slib vdovy aneb ženy zahnané, jímž by se zavázala, stálý bude. 11 Ale jestliže v domì muže svého slíbila, a závazkem zavázala se s pøísahou, 12 A slyše to muž její, mlèel k tomu a neodepøel: tedy stálí budou všickni slibové její, a všickni závazkové, jimiž se zavázala, stálí budou. 13 Pakli docela odepøel muž její toho dne, jakž uslyšel, všeliký slib, kterýž vyšel z úst jejích, a závazek, jímž zavázala se, nebude stálý; muž její zrušil to, a Hospodin jí odpustí. 14 Všelikého slibu a každého závazku s pøísahou uèinìného o trápení života jejího, muž její potvrdí jeho, a muž její zruší jej. 15 Pakli by muž její den po dni mlèel, tedy potvrdí všech slibù jejích, a všech závazkù jejích, kteréž na sobì má; potvrdilꜜ jest jich, nebo neodepøel jí v den ten, když to uslyšel. 16 Jestliže by pak slyše, potom teprv zrušiti to chtìl, tedy on ponese nepravost její. 17 Ta jsou ustanovení, kteráž pøikázal Hospodin Mojžíšovi, mezi mužem a ženou jeho, mezi otcem a dcerou jeho v mladosti její, dokudž jest v domì otce svého.