32
Mìli pak synové Ruben a synové Gád dobytka velmi mnoho, a uzøeli zemi Jazer a zemi Galád, ano místo to místo pøíhodné pro dobytek. Protož pøistoupivše synové Gád a synové Ruben, mluvili k Mojžíšovi a k Eleazarovi knìzi a knížatùm shromáždìní, økouce: Atarot a Dibon, a Jazer a Nemra, Ezebon a Eleale, a Saban a Nébo a Beon, Zemì, kterouž zbil Hospodin pøed shromáždìním Izraelským, jest zemì pøíhodná ku pastvì dobytku, a my služebníci tvoji máme drahnì dobytka. (Protož øekli:) Jestliže jsme nalezli milost pøed oèima tvýma, nechꜜ jest dána krajina ta služebníkùm tvým k vládaøství, aꜜ nechodíme za Jordán. I odpovìdìl Mojžíš synùm Gád a synùm Ruben: Což bratøí vaši pùjdou sami k boji, a vy zde zùstanete? I proè roztrhujete mysli synù Izraelských, aby nesmìli jíti do zemì, kterouž jim dal Hospodin? Takꜜ jsou uèinili otcové vaši, když jsem je poslal z Kádesbarne, aby prohlédli zemi tu. Kteøížto, když pøišli až k údolí Eškol a shlédli zemi, potom vrátivše se, odvrátili mysl synù Izraelských, aby nešli do zemì, kterouž dal jim Hospodin. 10 Èímž popuzen jsa k hnìvu Hospodin v den ten, pøisáhl, øka: 11 Zajisté že lidé ti, kteøíž vyšli z Egypta, od dvadcítiletých a výše, neuzøí zemì té, kterouž jsem s pøísahou zaslíbil Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi, nebo ne cele následovali mne, 12 Kromì Kálefa, syna Jefonova Cenezejského, a Jozue, syna Nun, nebo cele následovali Hospodina. 13 I popudila se prchlivost Hospodinova na Izraele, a uèinil, aby byli tuláci na poušti za ètyøidceti let, dokudž nezahynul všecken ten vìk, kterýž èinil zlé pøed oèima Hospodinovýma. 14 A hle, vy nastoupili jste na místo otcù svých, plémì lidí høíšných, abyste vždy pøidávali k hnìvu prchlivosti Hospodinovy na Izraele. 15 Jestliže se odvrátíte od následování jeho, i onꜜ také opustí jej na poušti této, a tak budete pøíèina zahynutí všeho lidu tohoto. 16 Pøistoupivše pak znovu, øekli jemu: Stáje dobytkùm a stádùm svým zde vzdìláme, a mìsta dítkám svým, 17 Sami pak v odìní pohotovì budeme, stateènì sobì poèínajíce pøed syny Izraelskými, dokavadž jich neuvedeme na místo jejich; mezi tím zùstanou dítky naše v mìstech hrazených, pro bezpeènost pøed obyvateli zemì. 18 Nenavrátíme se do domù svých, až prvé vládnouti budou synové Izraelští jeden každý dìdictvím svým; 19 Aniž vezmeme jakého dìdictví s nimi za Jordánem neb dále, když dosáhneme dìdictví svého z této strany Jordánu, k východu slunce. 20 I odpovìdìl jim Mojžíš: Jestliže uèiníte tak, jakž jste mluvili, a jestliže pùjdete v odìní pøed Hospodinem k boji, 21 A šli byste za Jordán vy všickni v odìní pøed Hospodinem, dokavadž by nevyhnal nepøátel svých od tváøi své, 22 A nebyla podmanìna všecka zemì pøed Hospodinem: potom navrátíte se, a budete bez viny pøed Hospodinem i pøed Izraelem; tak pøijde zemì tato vám v dìdictví pøed Hospodinem. 23 Pakli neuèiníte toho, hle, zhøešíte proti Hospodinu, a vìzte, že pomsta vaše pøijde na vás. 24 Stavìjte sobì tedy mìsta pro dítky, a stáje pro dobytky své, a což vyšlo z úst vašich, uèiòte. 25 I odpovìdìlo pokolení synù Gád a synù Ruben Mojžíšovi, øka: Služebníci tvoji uèiní, jakž pán náš rozkazuje. 26 Dítky naše a ženy naše, dobytek náš a všecka hovada naše, tu zùstanou v mìstech Galád, 27 Služebníci pak tvoji pøejdou jeden každý v odìní zpùsobný pøed Hospodinem k boji, jakož mluví pán mùj. 28 I poruèil o nich Mojžíš Eleazarovi knìzi a Jozue, synu Nun, a pøedním v èeledech pokolení synù Izraelských, 29 A øekl jim: Jestliže pøejdou synové Gád a synové Ruben s vámi za Jordán všickni hotovi k boji pøed Hospodinem, a byla by již podmanìna zemì pøed vámi, dáte jim zemi Galád k vládaøství. 30 Pakli by nešli v odìní s vámi, tedy dìdictví míti budou u prostøed vás v zemi Kanán. 31 I odpovìdìli synové Gád a synové Ruben, økouce: Jakž mluvil Hospodin služebníkùm tvým, tak uèiníme: 32 My pùjdeme v odìní pøed Hospodinem do zemì Kanán, a zùstane nám v dìdictví vládaøství naše z této strany Jordánu. 33 Tedy dal jim Mojžíš, synùm totiž Gád a synùm Ruben a polovici pokolení Manasses, syna Jozefova, království Seona, krále Amorejského, a království Oga, krále Bázanského, zemi s mìsty jejími pøi pomezích, i mìsta zemì té všudy vùkol. 34 A vzdìlali synové Gád, Dibon, Atarot a Aroer, 35 A Atrot, Sofan, Jazer a Jegbaa, 36 A Betnemra a Betaran, mìsta hrazená, a stáje pro dobytky. 37 Synové pak Ruben vystavìli Ezebon, Eleale a Kariataim, 38 A Nébo a Balmeon, zmìnivše jim jména; také Sabma, a dali jiná jména mìstùm, kteráž vzdìlali. 39 Táhli pak synové Machir, syna Manassesova, do Galád, a vzavše tu krajinku, vyhnali Amorejského, kterýž tam bydlil. 40 I dal Mojžíš zemi Galád Machirovi, synu Manassesovu, a bydlil v ní. 41 Jair také syn Manassesùv táhl a vzal vsi jejich, a nazval je vsi Jairovy. 42 Nobe také táhl, a vzal Kanat a mìsteèka jeho, a nazval je Nobe od jména svého.