33
Tato jsou tažení synù Izraelských, kteøíž vyšli z zemì Egyptské po houfích svých, pod spravou Mojžíše a Arona. Sepsal pak Mojžíš vycházení jejich podlé toho, jakž táhli k rozkazu Hospodinovu. Tato jsou tedy vycházení jejich podlé toho, jakž táhli. Nejprv z Ramesses jdouce prvního mìsíce, v patnáctý den téhož prvního mìsíce, nazejtøí po slavnosti Fáze vyšli synové Izraelští v ruce silné pøed oèima všech Egyptských, Kdyžto Egyptští pochovávali všecky prvorozené, kteréž zbil Hospodin mezi nimi, a pøi bozích jejich vykonal Hospodin soudy své. Hnuvše se tedy synové Izraelští z Ramesses, položili se v Sochot. Potom hnuvše se z Sochot, položili se v Etam, jenž jest pøi kraji pouštì. A hnuvše se z Etam, navrátili se zase k Fiarot, jenž jest pøed Belsefon, a položili se pøed Magdalem. A hnuvše se z Fiarot, šli prostøedkem moøe na poušꜜ, a ušedše tøí dnù cesty po poušti Etam, položili se v Marah. Jdouce pak z Marah, pøišli do Elim, kdežto bylo dvanácte studnic vod, a sedmdesáte palm. I položili se tu. 10 A hnuvše se z Elim, položili se u moøe Rudého. 11 Potom hnuvše se od moøe Rudého, položili se na poušti Sin. 12 A když se hnuli z pouštì Sin, položili se v Dafka. 13 A hnuvše se z Dafka, položili se v Halus. 14 Hnuvše se pak z Halus, rozbili stany v Rafidim, kdežto lid nemìl vody ku pití. 15 A hnuvše se z Rafidim, položili se na poušti Sinai. 16 Hnuvše se pak z pouštì Sinai, položili se v Kibrot Hattáve. 17 A když se hnuli z Kibrot Hattáve, položili se v Hazerot. 18 Hnuvše se pak z Hazerot, položili se v Retma. 19 A z Retma hnuvše se, položili se v Remmon Fáres. 20 Potom hnuvše se z Remmon Fáres, položili se v Lebna. 21 A hnuvše se z Lebna, položili se v Ressa. 22 A hnuvše se z Ressa, položili se v Cehelot. 23 Z Cehelot pak hnuvše se, položili se na hoøe Sefer. 24 A když se hnuli s hory Sefer, položili se v Arad. 25 A hnuvše se z Arad, položili se v Machelot. 26 Potom hnuvše se z Machelot, položili se v Tahat. 27 A hnuvše se z Tahat, položili se v Tár. 28 A když se hnuli z Tár, položili se v Metka. 29 A hnuvše se z Metka, položili se v Esmona. 30 Z Esmona pak hnuvše se, položili se v Moserot. 31 A když se hnuli z Moserot, položili se v Benejakan. 32 A hnuvše se z Benejakan, položili se v Chor Gidgad. 33 A hnuvše se z Chor Gidgad, položili se v Jotbata. 34 Když se pak hnuli z Jotbata, položili se v Habrona. 35 A z Habrona hnuvše se, položili se v Aziongaber. 36 A odtud hnuvše se, položili se na poušti Tsin, jenž jest Kádes. 37 A hnuvše se z Kádes, položili se na hoøe øeèené Hor, pøi konèinách zemì Edomské. 38 Tu vstoupil Aron knìz na horu, jenž slove Hor, k rozkazu Hospodinovu, a umøel tam, léta ètyøidcátého po vyjití synù Izraelských z zemì Egyptské, v první den mìsíce pátého. 39 A byl Aron ve stu ve dvadcíti a tøech letech, když umøel na hoøe Hor. 40 Uslyšel také Kananejský král v Arad, kterýž bydlil na poledne v zemi Kananejské, že by táhli synové Izraelští. 41 Tedy hnuvše se s hory Hor, položili se v Salmona. 42 A hnuvše se z Salmona, položili se v Funon. 43 Z Funon pak hnuvše se, položili se v Obot. 44 A když se hnuli z Obot, rozbili stany pøi pahrbcích hor Abarim, na pomezí Moábském. 45 Potom hnuvše se od tìch pahrbkù, položili se v Dibongad. 46 Z Dibongad hnuvše se, položili se v Helmondeblataim. 47 A když se hnuli z Helmondeblataim, položili se na horách Abarim proti Nébo. 48 Odšedše pak z hor Abarim, položili se na rovinách Moábských, pøi Jordánu proti Jerichu. 49 A rozbili stany pøi Jordánu, od Betsimot až do Abelsetim, na rovinách Moábských. 50 Mluvil pak Hospodin k Mojžíšovi na rovinách Moábských, pøi Jordánu naproti Jerichu, øka: 51 Mluv k synùm Izraelským a rci jim: Když pøejdete Jordán, a vejdete do zemì Kananejské, 52 Vyžeòte všecky obyvatele zemì té od tváøi vaší, a zkazte všecky rytiny jejich; i všecky obrazy slité jejich zkazte, všecky také výsosti jejich zboøte. 53 A když vyženete obyvatele zemì, bydliti budete v ní; nebo vám jsem dal tu zemi, abyste jí dìdiènì vládli. 54 Kteroužto rozdìlíte sobì k dìdictví losem, vedlé èeledí svých. Kterých jest více, tìm vìtší dìdictví dáte, kterých pak jest ménì, tìm menší dìdictví dáte. Na kterém místì komu los padne, to jemu bude; podlé pokolení otcù svých dìdictví dosáhnete. 55 Pakli nevyženete obyvatelù zemì od tváøi své, tedy ti, kterýchž zanecháte, budou vám jako trní v oèích vašich, a jako ostnové po bocích vašich, a budou vás ssužovati na zemi, na kteréž vy bydliti budete. 56 A na to pøijde, abych to, což jsem jim umínil uèiniti, vám uèinil.