2
Protož jest-li jaké potìšení v Kristu, jest-li které utìšení lásky, jest-li která spoleènost Ducha svatého, jsou-li která milosrdenství a slitování, Naplòte radost mou v tom, abyste jednostejného smyslu byli, jednostejnou lásku majíce, jednodušní jsouce, jednostejnì smýšlejíce, Nic neèiòte skrze svár anebo marnou chválu, ale v pokoøe jedni druhé za dùstojnìjší sebe majíce. Nehledejte jeden každý svých vìcí, ale každý také toho, což jest jiných. Budiž tedy tatáž mysl pøi vás, jakáž byla pøi Kristu Ježíši, Kterýž jsa v zpùsobu Božím, nepoložil sobì toho za loupež rovný býti Bohu, Ale samého sebe zmaøil, zpùsob služebníka pøijav, podobný lidem uèinìn. A v zpùsobu nalezen jako èlovìk, ponížil se, poslušný jsa uèinìn až do smrti, a to do smrti køíže. Protož i Bùh povýšil ho nade vše a dal jemu jméno, kteréž jest nad každé jméno, 10 Aby ve jménu Ježíše každé koleno klekalo, tìch, kteøíž jsou na nebesích, a tìch, jenž jsou na zemi, i tìch, jenž jsou pod zemí, 11 A každý jazyk aby vyznával, že Ježíš Kristus jest Pánem v slávì Boha Otce. 12 A tak, moji milí, jakož jste vždycky poslušni byli, netoliko v pøítomnosti mé, ale nyní mnohem více, když jsem vzdálen od vás, s bázní a s tøesením spasení své konejte. 13 Bùh zajisté jest, kterýž pùsobí v vás i chtìní i skuteèné èinìní, podle dobøe libé vùle své. 14 Všecko pak èiòte bez reptání a bez pochybování, 15 Abyste byli bez úhony, a upøímí synové Boží, bez obvinìní uprostøed národu zlého a pøevráceného; mezi kterýmižto svìꜜte jakožto svìtla na svìtì, 16 Slovo života zachovávajíce, k chloubì mé v den Kristùv, aby bylo vidíno, že jsem ne nadarmo bìžel, ani nadarmo pracoval. 17 A bychꜜ pak i obìtován byl pro obìt a službu víøe vaší, raduji se a spolu raduji se se všemi vámi. 18 A též i vy radujte se a spolu radujte se se mnou. 19 Mámꜜ pak nadìji v Kristu Ježíši, že Timotea brzy pošli vám, abych i já pokojné mysli byl, zvìda, kterak vy se máte. 20 Nebo žádného tak jednomyslného nemám, kterýž by tak vlastnì o vaše vìci peèoval. 21 Všickni zajisté svých vìcí hledají, a ne tìch, kteréž jsou Krista Ježíše. 22 Ale jej zkušeného býti víte, podle toho, že jakož syn s otcem se mnou pøisluhoval v evangelium. 23 Tohoꜜ hle, nadìji mám, že pošli, jakž jen porozumím, co se bude díti se mnou. 24 Mámꜜ pak nadìji v Pánu, že i sám brzo k vám pøijdu. 25 Ale zdálo se mi za potøebné Epafrodita, bratra a pomocníka a spolurytíøe mého, vašeho pak apoštola i služebníka, v potøebì mé poslati k vám, 26 Ponìvadž takovou mìl žádost vás všecky vidìti, a velmi tìžek nad tím byl, že jste o nìm slyšeli, že by byl nemocen. 27 A bylꜜ jest jistì nemocen, i blízek smrti, ale Bùh se nad ním smiloval, a ne nad ním toliko, ale i nade mnou, abych zámutku na zámutek nemìl. 28 Protož tím spìšnìji poslal jsem ho k vám, abyste, vidouce jej zase, zradovali se, a já abych byl bez zámutku. 29 Protož pøijmìtež jej v Pánu se vší radostí, a mìjte takové v uctivosti. 30 Neboꜜ jest pro dílo Kristovo až k smrti se pøiblížil, opováživ se života svého, jedné aby doplnil to, v èemž jste vy mìli nedostatek pøi posloužení mnì.