14
Moudrá žena vzdìlává dùm svùj, bláznice pak rukama svýma boøí jej. Kdo chodí v upøímnosti své, bojí se Hospodina, ale pøevrácený v cestách svých pohrdá jím. V ústech blázna jest hùl pýchy, rtové pak moudrých ostøíhají jich. Když není volù, prázdné jsou jesle, ale hojná úroda jest v síle volù. Svìdek vìrný neklamá, ale svìdek falešný mluví lež. Hledá posmìvaè moudrosti, a nenalézá, rozumnému pak umìní snadné jest. Odejdi od muže bláznivého, když neseznáš pøi nìm rtù umìní. Moudrost opatrného jest, aby rozumìl cestì své, bláznovství pak bláznù ke lsti. Blázen pøikrývá høích, ale mezi upøímými dobrá vùle. 10 Srdce ví o hoøkosti duše své, a k veselí jeho nepøimísí se cizí. 11 Dùm bezbožných vyhlazen bude, ale stánek upøímých zkvetne. 12 Cesta zdá se pøímá èlovìku, a však dokonání její jest cesta k smrti. 13 Také i v smíchu bolí srdce, a cíl veselí jest zámutek. 14 Cestami svými nasytí se pøevrácený srdcem, ale muž dobrý štítí se jeho. 15 Hloupý vìøí každému slovu, ale opatrný šetøí kroku svého. 16 Moudrý bojí se a odstupuje od zlého, ale blázen dotøe a smìlý jest. 17 Náhlý se dopouští bláznovství, a muž myšlení zlých v nenávisti bývá. 18 Dìdiènì vládnou hlupci bláznovstvím, ale opatrní bývají korunováni umìním. 19 Sklánìjí se zlí pøed dobrými, a bezbožní u bran spravedlivého. 20 Také i pøíteli svému v nenávisti bývá chudý, ale milovníci bohatého mnozí jsou. 21 Pohrdá bližním svým høíšník, ale kdož se slitovává nad chudými, blahoslavený jest. 22 Zajisté žeꜜ bloudí, kteøíž ukládají zlé; ale milosrdenství a pravda tìm, kteøíž smýšlejí dobré. 23 Všeliké práce bývá zisk, ale slovo rtù jest jen k nouzi. 24 Koruna moudrých jest bohatství jejich, bláznovství pak bláznivých bláznovstvím. 25 Vysvobozuje duše svìdek pravdomluvný, ale lstivý mluví lež. 26 V bázni Hospodinovì jestiꜜ doufání silné, kterýž synùm svým útoèištìm bude. 27 Bázeò Hospodinova jest pramen života, k vyhýbání se osídlùm smrti. 28 Ve množství lidu jest sláva krále, ale v nedostatku lidu zahynutí vùdce. 29 Zpozdilý k hnìvu hojnì má rozumu, ale náhlý pronáší bláznovství. 30 Život tìla jest srdce zdravé, ale hnis v kostech jest závist. 31 Kdo utiská chudého, útržku èiní Uèiniteli jeho; ale ctí jej, kdož se slitovává nad chudým. 32 Pro zlost svou odstrèen bývá bezbožný, ale nadìji má i pøi smrti své spravedlivý. 33 V srdci rozumného odpoèívá moudrost, co pak jest u vnitønosti bláznù, nezatají se. 34 Spravedlnost zvyšuje národ, ale høích jest ku pohanìní národùm. 35 Laskav bývá král na služebníka rozumného, ale hnìviv na toho, kterýž hanbu èiní.