1 Utíkají bezbožní, aè jich žádný nehoní, ale spravedliví jako mladý lev smìlí jsou. 2 Pro pøestoupení zemì mnoho knížat jejích, ale pro èlovìka rozumného a umìlého trvánlivé bývá panování. 3 Muž chudý, kterýž utiská nuzné, podoben jest pøívalu zachvacujícímu, za èímž nebývá chleba. 4 Kteøí opouštìjí zákon, chválí bezbožného, ale kteøíž ostøíhají zákona, velmi jsou jim na odpor. 5 Lidé zlí nesrozumívají soudu, ti pak, kteøíž hledají Hospodina, rozumìjí všemu. 6 Lepší jest chudý, kterýž chodí v upøímnosti své, než pøevrácený na kterékoli cestì, aèkoli jest bohatý. 7 Kdo ostøíhá zákona, jest syn rozumný; kdož pak s žráèi tovaryší, hanbu èiní otci svému. 8 Kdo rozmnožuje statek svùj lichvou a úrokem, shromažïuje tomu, kdož by jej z milosti chudým rozdìloval. 9 Kdo odvrací ucho své, aby neslyšel zákona, i modlitba jeho jest ohavností. 10 Kdo zavodí upøímé na cestu zlou, do jámy své sám vpadne, ale upøímí dìdiènì obdrží dobré. 11 Moudrý jest u sebe sám muž bohatý, ale chudý rozumný vystihá jej. 12 Když plésají spravedliví, velmi to pìknì sluší; ale když povstávají bezbožní, vyhledáván bývá èlovìk. 13 Kdo pøikrývá pøestoupení svá, nepovede se jemu šꜜastnì; ale kdož je vyznává a opouští, milosrdenství dùjde. 14 Blahoslavený èlovìk, kterýž se strachuje vždycky; ale kdož zatvrzuje srdce své, upadne ve zlé. 15 Lev øvoucí a nedvìd hladovitý jest panovník bezbožný nad lidem nuzným. 16 Kníže bez rozumu bývá veliký dráè, ale kdož v nenávisti má mrzký zisk, prodlí dnù. 17 Èlovìka, kterýž násilí èiní krvi lidské, ani nad jamou, když utíká, žádný ho nezadrží. 18 Kdo chodí upøímì, zachován bude, pøevrácený pak na kterékoli cestì padne pojednou. 19 Kdo dìlá zemi svou, nasycen bývá chlebem; ale kdož následuje zahaleèù, nasycen bývá chudobou. 20 Muž vìrný pøispoøí požehnání, ale kdož chvátá zbohatnouti, nebývá bez viny. 21 Pøijímati osobu není dobré; nebo mnohý pro kus chleba neprávì èiní. 22 Èlovìk závistivý chvátá k statku, nic nevìda, že nouze na nìj pøijde. 23 Kdo domlouvá èlovìku, potom spíše milost nalézá nežli ten, kterýž lahodí jazykem. 24 Kdo loupí otce svého a matku svou, a øíká, že to není žádný høích, tovaryš jest vražedlníka. 25 Vysokomyslný vzbuzuje svár, ale kdo doufá v Hospodina, hojnost míti bude. 26 Kdo doufá v srdce své, blázen jest; ale kdož chodí moudøe, pomùže sobì. 27 Kdo dává chudému, nebude míti žádného nedostatku; kdož pak zakrývá oèi své, bude míti množství zloøeèení. 28 Když povstávají bezbožní, skrývá se èlovìk; ale když hynou, rozmnožují se spravedliví.