3
Žalm Davidùv, když utíkal pøed Absolonem synem svým. Hospodine, jakꜜ jsou mnozí nepøátelé moji! Mnozí povstávají proti mnì. Mnozí mluví o duši mé: Nemáꜜ tento žádné pomoci v Bohu. Ale ty, Hospodine, jsi štítem vùkol mne, slávou mou, a kterýž povyšuješ hlavy mé. Hlasem svým volal jsem k Hospodinu, a vyslyšel mne s hory svaté své. Sélah. Já jsem lehl, a spal jsem, i zas procítil; nebo mne zdržoval Hospodin. Nebuduꜜ se báti mnoha tisícù lidí, kteøíž se vùkol kladou proti mnì. Povstaniž, Hospodine, zachovej mne, Bože mùj, kterýž jsi zbil všech nepøátel mých líce, a zuby bezbožníkù zvyrážel. Tvéꜜ, ó Hospodine, jest spasení, a nad lidem tvým požehnání tvé. Sélah.