1 Pøednímu zpìváku na neginot, žalm Davidùv. 2 Když volám, vyslyš mne, Bože spravedlnosti mé. Ty jsi mi v úzkosti prostranství zpùsoboval, smiluj se nade mnou, a vyslyš modlitbu mou. 3 Synové lidští, dokudž sláva má v potupì bude? Dlouho-liž marnost milovati a lži hledati budete? Sélah. 4 Vìzte, žeꜜ jest oddìlil Hospodin sobì milého. Vyslyšíꜜ mne Hospodin, když k nìmu volati budu. 5 Uleknìtež se a nehøešte, pøemyšlujte o tom v srdci svém, na ložci svém, a umlknìte. Sélah. 6 Obìtujte obìti spravedlnosti, a doufejte v Hospodina. 7 Mnozí øíkají: Ó bychom vidìti mohli dobré vìci. Hospodine, pozdvihni nad námi jasného oblíèeje svého, 8 I zpùsobíš radost v srdci mém vìtší, než oni mívají, když obilé a víno jejich se obrodí. 9 Jáꜜ u pokoji i lehnu i spáti budu; nebo ty, Hospodine, sám zpùsobíš mi bydlení bezpeèné.