5
Pøednímu zpìváku na nechilot, žalm Davidùv. Slova má slyš, Hospodine, porozumìj tužebnému úpìní mému. Pozoruj hlasu volání mého, králi mùj a Bože mùj; nebo se tobì modlím. Hospodine, v jitøe vyslyšíš hlas mùj, v jitøe pøedložím tobì žádost, a šetøiti budu. Nebo ty, ó Bože silný, neoblibuješ bezbožnosti, nemá místa u tebe nešlechetník. Neostojí blázniví pøed oèima tvýma, v nenávisti máš všecky èinitele nepravosti. Zatratíš mluvící lež. Èlovìka ukrutného a lstivého v ohavnosti má Hospodin. Já pak ve množství milosrdenství tvého vejdu do domu tvého, klanìti se budu k svatému chrámu tvému v bázni tvé. Hospodine, proveï mne v spravedlnosti své, pro ty, jenž mne støehou; spravuj pøede mnou cestu svou. 10 Neboꜜ není v ústech jejich žádné upøímnosti, vnitønosti jejich plné nešlechetnosti, hrob otevøený hrdlo jejich, jazykem svým lahodnì mluví. 11 Zkaz je, ó Bože, nechaꜜ padnou od rad svých; pro množství nešlechetností jejich rozptyl je, ponìvadž odporní jsou tobì. 12 A aꜜ se všickni v tì doufající radují, na vìky aꜜ plésají, když je zastírati budeš; aꜜ se v tobì veselí, kteøížkoli milují jméno tvé. 13 Nebo ty, Hospodine, požehnáš spravedlivému, a jako štítem pøívìtivostí svou vùkol zastøeš jej.