1 Pøednímu kantoru na neginot, k nízkému zpìvu, žalm Davidùv. 2 Hospodine, netresci mne v hnìvì svém, ani v prchlivosti své kárej mne. 3 Smiluj se nade mnou, Hospodine, neboꜜ jsem zemdlený; uzdrav mne, Hospodine, nebo ztrnuly kosti mé. 4 Ano i duše má pøedìšena jest náramnì, ty pak, Hospodine, až dokavad? 5 Navratiž se, Hospodine, a vytrhni duši mou; spomoz mi pro milosrdenství své. 6 Nebo mrtví nezpomínají na tebe, a v hrobì kdo tì bude oslavovati? 7 Ustávám v úpìní svém, ložce své každé noci svlažuji, slzami svými postel svou smáèím. 8 Sškvrkla se zámutkem tváø má, sstarala se pøíèinou všech nepøátel mých. 9 Odstuptež ode mne všickni èinitelé nepravosti; neboꜜ jest vyslyšel Hospodin hlas pláèe mého. 10 Vyslyšel Hospodin pokornou modlitbu mou, Hospodin modlitbu mou pøijal. 11 Nechažꜜ se zastydí a pøedìsí zøejmì všickni nepøátelé moji, nechažꜜ jsou zpìt obráceni a rychle zahanbeni.