1 Pøednímu zpìváku, píseò Davidova. Øíká blázen v srdci svém: Není Boha. Porušeni jsou, a ohavní v snažnostech; není, kdo by èinil dobré. 2 Hospodin s nebe popatøil na syny lidské, aby vidìl, byl-li by kdo rozumný a hledající Boha. 3 Všickni se odvrátili, napoøád neužiteèní uèinìni jsou; není, kdo by èinil dobré, není ani jednoho. 4 Zdaliž nevìdí všickni èinitelé nepravosti, že zžírají lid mùj, jako by chléb jedli? Hospodina pak nevzývají. 5 Tehdáž se náramnì strašiti budou; nebo Bùh jest v rodinì spravedlivého. 6 Radu chudého potupujete, ale Hospodin jest nadìje jeho. 7 Ó by z Siona dáno bylo spasení Izraelovi. Když Hospodin zase pøivede zajaté lidu svého, plésati bude Jákob, a veseliti se Izrael.