48
Píseò žalmu synù Chóre. Veliký jest Hospodin, a pøevelmi chvalitebný v mìstì Boha našeho, na hoøe svatosti své. Ozdoba krajiny, útìcha vší zemì jestiꜜ hora Sion, k stranì pùlnoèní, mìsto krále velikého. Bùh na palácích jeho, a znají ho býti vysokým hradem. Nebo aj, králové když se shromáždili a spolu táhli, Sami to uzøevše, velmi se divili, a pøedìšeni byvše, náhle utíkali. Tuꜜ jest je strach popadl, a bolest jako ženu rodící. Vìtrem východním rozrážíš lodí Tarské. Jakž jsme slýchali, tak jsme spatøili, v mìstì Hospodina zástupù, v mìstì Boha našeho. Bùh upevní je až na vìky. 10 Rozjímáme, ó Bože, milosrdenství tvé u prostøed chrámu tvého. 11 Jakož jméno tvé, Bože, tak i chvála tvá až do konèin zemì; pravice tvá zajisté plná jest spravedlnosti. 12 Raduj se, horo Sione, plésejte, dcery Judské, z pøíèiny soudù Božích. 13 Obejdìte Sion, a obstupte jej, seètìte vìže jeho. 14 Pøiložte mysl svou k ohradì, popatøte na paláce jeho, abyste umìli vypravovati vìku potomnímu, 15 Že tento Bùh jest Bùh náš na vìèné vìky, a že on vùdce náš bude až do smrti.