1 Žalm Azafovi. Bùh silný, Bùh Hospodin mluvil, a pøivolal zemi od východu slunce i od západu jeho. 2 Z Siona v dokonalé kráse Bùh zastkvìl se. 3 Béøeꜜ se Bùh náš, a nebude mlèeti; oheò pøed ním vše zžírati bude, a vùkol nìho vichøice náramná. 4 Zavolal nebes s hùry i zemì, aby soudil lid svùj, øka: 5 Shromažïte mi svaté mé, kteøíž smlouvu se mnou uèinili pøi obìtech. 6 I budou vypravovati nebesa spravedlnost jeho; nebo sám Bùh soudce jest. Sélah. 7 Slyš, lide mùj, a buduꜜ mluviti, Izraeli, a buduꜜ tebou osvìdèovati. Já zajisté Bùh, Bùh tvùj jsem. 8 Nechci tì obviòovati z pøíèiny obìtí tvých, ani zápalù tvých, že by vždycky pøede mnou nebyli. 9 Nevezmuꜜ z domu tvého volka, ani z chlévù tvých kozlù. 10 Nebo má jest všecka zvìø lesní, i hovada na tisíci horách. 11 Já znám všecko ptactvo po horách, a zvìø polní pøed sebou mám. 12 Zlaèním-li, nic tobì o to nedím; nebo mùj jest okršlek zemský i plnost jeho. 13 Zdaliž jídám maso z volù, a pijím krev kozlovou? 14 Obìtuj Bohu obìt chvály, a plò Nejvyššímu své sliby; 15 A vzývej mne v den ssoužení, vytrhnu tì, a ty mne budeš slaviti. 16 Sic jinak bezbožníku praví Bùh: Což tobì do toho, že ty vypravuješ ustanovení má, a béøeš smlouvu mou v ústa svá, 17 Ponìvadž jsi vzal v nenávist kázeò, a zavrhl jsi za sebe slova má. 18 Vidíš-li zlodìje, hned s ním bìžíš, a s cizoložníky díl svùj máš. 19 Ústa svá pouštíš ke zlému, a jazyk tvùj skládá lest. 20 Usazuješ se, a mluvíš proti bratru svému, a na syna matky své lehkost uvodíš. 21 To jsi èinil, a já mlèel jsem. Mìl-liž jsi ty se domnívati, že já tobì podobný budu? Nýbrž trestati tì budu, a pøedstavímꜜ to pøed oèi tvé. 22 Srozumìjtež tomu již aspoò vy, kteøíž se zapomínáte na Boha, abych snad nepochytil, a nebyl by, kdo by vytrhl. 23 Kdož obìtuje obìt chvály, tenꜜ mne uctí, a tomu, kdož napravuje cestu svou, ukáži spasení Boží.