51
Pøednímu z kantorù, žalm Davidùv, Když k nìmu pøišel Nátan prorok, po jeho vjití k Betsabé. Smiluj se nade mnou, Bože, podlé milosrdenství svého, podlé množství slitování svých shlaï pøestoupení má. Dokonale obmej mne od nepravosti mé, a od høíchu mého oèisꜜ mne. Nebo já znám pøestoupení svá, a høích mùj pøede mnou jest ustaviènì. Tobì, tobì samému, zhøešil jsem, a zlého se pøed oèima tvýma dopustil, abys spravedlivý zùstal v øeèech svých, a bez úhony v soudech svých. Aj, v nepravosti zplozen jsem, a v høíchu poèala mne matka má. Aj, ty libuješ pravdu u vnitønostech, nadto skrytou moudrost zjevil jsi mi. Vyèisꜜ mne yzopem, a oèištìn budu, umej mne, a nad sníh bìlejší budu. 10 Dej mi slyšeti radost a potìšení, tak aꜜ zpléší kosti mé, kteréž jsi potøel. 11 Odvraꜜ tváø svou pøísnou od høíšností mých, a vymaž všecky nepravosti mé. 12 Srdce èisté stvoø mi, ó Bože, a ducha pøímého obnov u vnitønostech mých. 13 Nezamítej mne od tváøi své, a Ducha svatého svého neodjímej ode mne. 14 Navraꜜ mi radost spasení svého, a duchem dobrovolným utvrï mne. 15 I budu vyuèovati pøestupníky cestám tvým, aby høíšníci k tobì se obraceli. 16 Vytrhni mne z pomsty pro vylití krve, ó Bože, Bože spasiteli mùj, a budeꜜ s veselím prozpìvovati jazyk mùj o spravedlnosti tvé. 17 Pane, rty mé otevøi, i budou ústa má zvìstovati chválu tvou. 18 Nebo neoblíbil bys obìti, bychꜜ ji i dal, aniž bys zápalu pøijal. 19 Obìti Boží duch skroušený; srdcem skroušeným a potøebným, Bože, nezhrzíš. 20 Dobrotivì nakládej z milosti své s Sionem, vzdìlej zdi Jeruzalémské. 21 A tehdáž sobì zalíbíš obìti spravedlnosti, zápaly a pálení celých obìtí, tehdážꜜ voly na oltáøi tvém obìtovati budou.