1 Pøednímu kantoru, jako: Nevyhlazuj, zlatý žalm Davidùv, když utekl pøed Saulem do jeskynì. 2 Smiluj se nade mnou, ó Bože, smiluj se nade mnou; neboꜜ v tebe doufá duše má, a v stínu køídel tvých schráním se, až pøejde ssoužení. 3 Volati budu k Bohu nejvyššímu, k Bohu silnému, kterýž dokonává za mne. 4 Onꜜ pošle s nebe, a zachová mne od potupy usilujícího mne sehltiti. Sélah. Pošle Bùh milosrdenství své a pravdu svou. 5 Duše má jest u prostøed lvù, bydlím mezi palièi, mezi lidmi, jejichž zubové kopí a støely, a jazyk jejich jako ostrý meè. 6 Vyvyšiž se nad nebesa, ó Bože, a nade všecku zemi sláva tvá. 7 Tenata roztáhli nohám mým, sklíèili duši mou, vykopali pøede mnou jámu, ale sami upadli do ní. Sélah. 8 Hotovo jest srdce mé, Bože, hotovo jest srdce mé, zpívati a oslavovati tì budu. 9 Probuï se, slávo má, probuï se, loutno a harfo, když v svitání povstávám. 10 Slaviti tì budu mezi lidmi, Pane, žalmy prozpìvovati tobì budu mezi národy. 11 Nebo veliké jest až k nebi milosrdenství tvé, a až k nejvyšším oblakùm pravda tvá. 12 Vyvyšiž se nad nebesa, ó Bože, a nade všecku zemi sláva tvá.