1 Pøednímu z kantorù, žalm Davidùv, k pøipomínání. 2 Bože, abys mne vytrhl, Hospodine, abys mi spomohl, pospìš. 3 Zahanbeni buïte, a zapyøte se, kteøíž hledají duše mé; zpìt obráceni a v potupu dáni buïte, kteøíž se kochají v neštìstí mém. 4 Zpìt obráceni buïte za to, že mne k hanbì pøivesti usilují ti, kteøíž na mne povolávají: Hahá, hahá. 5 Ale aꜜ se radují a veselí v tobì všickni ti, kteøíž tì hledají, a ti, kteøíž milují spasení tvé, aꜜ øíkají vždycky: Veleslaven budiž Bùh náš. 6 Já pak chudý a nuzný jsem, ó Bože, pospìšiž ke mnì; pomoc má, a vysvoboditel mùj ty jsi, neprodlévejž, Hospodine.