1 Píseò a žalm Azafùv. 2 Bože, neodmlèujž se, neèiò se neslyše, aniž se upokojuj, ó Bože silný. 3 Nebo aj, nepøátelé tvoji se bouøí, a ti, kteøíž tì v nenávisti mají, pozdvihují hlavy. 4 Chytøe tajné rady proti lidu tvému skládají, a radí se proti tìm, kteréž ty skrýváš, 5 Øíkajíce: Poïte, a vyhlaïme je, aꜜ nejsou národem, tak aby ani zpomínáno nebylo více jména Izraelova. 6 Jednomyslnìꜜ se na tom spolu snesli, i smlouvou se proti tobì zavázali, 7 Stánkové Idumejští a Izmaelitští, Moábští a Agarenští, 8 Gebálští a Ammonitští, a Amalechitští, Filistinští s obyvateli Tyrskými. 9 Ano i Assyrští spojili se s nimi, jsouce na ruku synùm Lotovým. Sélah. 10 Uèiniž jim jako Madianským, jako Zizarovi, a jako Jabínovi pøi potoku Císon, 11 Kteøíž jsou do konce vyhlazeni v Endor, a uèinìni hnùj zemì. 12 Nalož s nimi a s vùdci jejich jako s Gorébem, jako s Zébem, jako s Zebahem, a jako s Salmunou, se všemi knížaty jejich. 13 Neboꜜ jsou øekli: Uvažme se dìdiènì v pøíbytky Boží. 14 Mùj Bože, uèiò to, aꜜ jsou jako chumelice, a jako stéblo pøed vìtrem. 15 Jakož oheò spaluje les, a jako plamen zapaluje hory, 16 Tak ty je vichøicí svou stihej, a bouøí svou ohrom je. 17 Naplò tváøe jejich zahanbením, tak aby hledali jména tvého, Hospodine. 18 Nechaꜜ se hanbí a dìsí na vìèné èasy, a aꜜ potupu nesou a zahynou. 19 A tak aꜜ poznají, že ty, kterýž sám jméno máš Hospodin, jsi nejvyšší nade vší zemí.