1 Pøednímu z kantorù, synù Chóre, žalm. 2 Laskavìs se, Hospodine, nìkdy ukazoval k zemi své, pøivedls zase z vìzení Jákoba. 3 Odpustil jsi nepravost lidu svého, pøikryls všeliký høích jejich. Sélah. 4 Zdržels všecken hnìv svùj, odvrátils od zùøivosti prchlivost svou. 5 Navratiž se zase k nám, ó Bože spasení našeho, a uèiò pøítrž hnìvu svému proti nám. 6 Zdaliž na vìky hnìvati se budeš na nás? A protáhneš zùøivost svou od národu do pronárodu? 7 Zdaliž ty obrátì se, neobživíš nás, tak aby se lid tvùj veselil v tobì? 8 Ukaž nám, Hospodine, milosrdenství své, a spasení své dej nám. 9 Ale poslechnu, co øíká Bùh ten silný, Hospodin. Jistì žeꜜ mluví pokoj k lidu svému, a k svatým svým, než aby se nenavracovali zase k bláznovství. 10 Zajisté žeꜜ jest blízké tìm, kteøíž se ho bojí, spasení jeho, a pøebývati bude sláva v zemi naší. 11 Milosrdenství a víra potkají se spolu, spravedlnost a pokoj dadí sobì políbení. 12 Víra z zemì puèiti se bude, a spravedlnost s nebe vyhlédati. 13 Dáꜜ také Hospodin i èasné dobré, tak že zemì naše vydá úrody své. 14 Zpùsobí to, aby spravedlnost pøed ním šla, když obrátí k cestì nohy své.