115
Ne nám, Hospodine, ne nám, ale jménu svému dej èest, pro milosrdenství své a pro pravdu svou. Proè mají øíkati pohané: Kdež jest nyní Bùh jejich? Ješto Bùh náš jest na nebi, èinì všecko, což se mu líbí. Modly pak jejich jsou støíbro a zlato, dílo rukou lidských. Ústa mají, a nemluví, oèi mají, a nevidí. Uši mají, a neslyší, nos mají, a neèijí. Ruce mají, a nemakají, nohy mají, a nechodí, aniž volati mohou hrdlem svým. Nechaꜜ jsou jim podobni, kteøíž je dìlají, a kdožkoli v nich doufají. Izraeli, doufej v Hospodina, nebo spomocníkem a štítem takových on jest. 10 Dome Aronùv, doufej v Hospodina, spomocníkem a štítem takových on jest. 11 Kteøíž se bojíte Hospodina, doufejte v Hospodina, spomocníkem a štítem takových on jest. 12 Hospodin rozpomena se na nás, požehná; požehná domu Izraelovu, požehná i domu Aronovu. 13 Požehná bojícím se Hospodina, malým, i velikým. 14 Rozmnoží Hospodin vás, vás i syny vaše. 15 Požehnaní vy od Hospodina, kterýž uèinil nebesa i zemi. 16 Nebesa jsou nebesa Hospodinova, zemi pak dal synùm lidským. 17 Ne mrtví chváliti budou Hospodina, ani kdo ze všech tìch, kteøíž sstupují do místa mlèení, 18 Ale my dobroøeèiti budeme Hospodinu od tohoto èasu až na vìky. Halelujah.