8
A když otevøel peèet sedmou, stalo se na nebi mlèení, jako za pùl hodiny. I vidìl jsem sedm andìlù, kteøíž stojí pøed oblièejem Božím, jimž dáno sedm trub. A jiný andìl pøišel a postavil se pøed oltáøem, maje kadidlnici zlatou. I dáni jsou jemu zápalové mnozí, aby je obìtoval s modlitbami všechnìch svatých na oltáøi zlatém, kterýž jest pøed trùnem. I vstoupil dým zápalù s modlitbami svatých z ruky andìla až pøed oblièej Boží. I vzal andìl kadidlnici, a naplnil ji ohnìm s oltáøe, a svrhl ji na zem. I stalo se hromobití, a hlasové, a blýskání, i zemì tøesení. A tìch sedm andìlù, kteøíž mìli sedm trub, pøipravili se, aby troubili. I zatroubil první andìl, a stalo se krupobití a oheò smíšený se krví, a svrženo jest to na zem. A tøetí díl stromù shoøel, a všecka tráva zelená spálena jest. Potom zatroubil druhý andìl, a uvržena jest do moøe jako hora veliká ohnìm hoøící. I uèinìn jest krví tøetí díl moøe. A zemøel v moøi tøetí díl stvoøení tìch, kteráž mìla duši, a tøetí díl lodí zhynul. 10 A vtom tøetí andìl zatroubil, i spadla s nebe hvìzda veliká, hoøící jako pochodnì, a padla na tøetí díl øek a do studnic vod. 11 A jméno hvìzdy té bylo Pelynek. I obrátil se tøetí díl vod v pelynek, a mnoho lidí zemøelo od tìch vod, nebo byly zhoøkly. 12 Potom ètvrtý andìl zatroubil, i udeøena jest tøetina slunce, a tøetina mìsíce, a tøetí díl hvìzd, takže se tøetí díl jich zatmìl, a tøetina dne nesvítila, a též podobnì i noci. 13 I vidìl jsem a slyšel andìla jednoho, an letí po prostøedku nebe, a praví hlasem velikým: Bìda, bìda, bìda tìm, kteøíž pøebývají na zemi, pro jiné hlasy trub tøí andìlù, kteøíž mají troubiti.