1 I pøišel jeden z sedmi andìlù, kteøíž mìli sedm koflíkù, a mluvil se mnou, øka ke mnì: Pojï, ukážiꜜ odsouzení nevìstky veliké, kteráž sedí na vodách mnohých, 2 S kteroužto smilnili králové zemì a zpili se vínem smilství jejího obyvatelé zemì. 3 I odnesl mne na poušꜜ v duchu, a vidìl jsem ženu sedící na šelmì brunátné; a ta šelma plná byla jmen rouhání, a mìla sedm hlav a deset rohù. 4 Žena pak odína byla šarlatem a brunátným rouchem, a ozdobena zlatem a kamením drahým i perlami, mající koflík zlatý v ruce své, plný ohavností a neèistoty smilstva svého. 5 A na èele jejím napsané jméno: Tajemství, Babylon veliký, Mátì smilstva a ohavností zemì. 6 A vidìl jsem ženu tu opilou krví svatých a krví muèedlníkù Ježíšových, a vidìv ji, divil jsem se divením velikým. 7 I øekl mi andìl: Co se divíš? Já tobì povím tajemství té ženy i šelmy, kteráž ji nese, mající hlav sedm a rohù deset. 8 Šelma, kterous vidìl, byla, a již není, a máꜜ vystoupiti z propasti a na zahynutí jíti. I diviti se budou bydlitelé zemì, (ti, kterýchžto jména nejsou napsána v knihách života od ustanovení svìta,) vidouce šelmu, kteráž byla, a není, avšak jest. 9 Tentoꜜ pak jest smysl toho, a máꜜ zavøenou v sobì moudrost: Sedm hlav jestiꜜ sedm hor, na kterýchž ta žena sedí. 10 A králù sedm jest. Pìt jich padlo, jeden jest, a jiný ještì nepøišel; a když pøijde, na malou chvíli musí trvati. 11 A šelma, kteráž byla a není, onaꜜ jest osmý, a z sedmiꜜ jest, i na zahynutí jde. 12 Deset pak rohù, kteréžs vidìl, jestiꜜ deset králù, kteøíž ještì království nepøijali, ale pøijmouꜜ moc jako králové, jedné hodiny spolu s šelmou. 13 Tiꜜ jednu radu mají, a sílu i moc svou šelmì dadí. 14 Tiꜜ bojovati budou s Beránkem, a Beránek zvítìzí nad nimi, neboꜜ Pán pánù jest a Král králù, i ti, kteøíž jsou s ním, povolaní, a vyvolení, a vìrní. 15 I øekl mi: Vody, kteréžs vidìl, kdež nevìstka sedí, jsouꜜ lidé, a zástupové, a národové, a jazykové. 16 Deset pak rohù, kteréžs vidìl na šelmì, ti v nenávist vezmou nevìstku, a uèiní ji opuštìnou a nahou, a tìlo její jísti budou, a ji páliti budou ohnìm. 17 Neboꜜ dal Bùh v srdce jejich, aby èinili vùli jeho a aby se sjednomyslnili, a toliko dotud království své šelmì dali, dokudž by nebyla vykonána slova Boží. 18 A žena, kteroužs vidìl, jestiꜜ mìsto to veliké, kteréž má království nad králi zemì.