3
Což tedy má více Žid nežli pohan? Aneb jaký jest užitek obøízky? Mnohý všelikterak. Pøední zajisté ten, že jest jim svìøen Zákon Boží. Nebo což jest do toho, jestliže byli nìkteøí z nich nevìrní? Zdaliž nevìra jejich vìrnost Boží vyprázdní? Nikoli, nýbrž budiž Bùh pravdomluvný, ale každý èlovìk lháø, jakož psáno jest: Aby ospravedlnìn byl v øeèech svých, a pøemohl, když by soudil. Ale jestližeꜜ pak nepravost naše spravedlnost Boží zvelebuje, což díme? Zdali nespravedlivý jest Bùh, jenž uvodí hnìv? (Po lidskuꜜ pravím.) Nikoli, sic jinak kterakž by Bùh soudil svìt? Nebo jestližeꜜ pravda Boží mou lží rozmohla se k slávì jeho, i proèež pak já jako høíšník bývám souzen? A ne radìji (jakž o nás zle mluví a jakož nìkteøí praví, že bychom øíkali,): Èiòme zlé vìci, aby pøišly dobré? Jichžto spravedlivé jest odsouzení. Což tedy? My pøevyšujeme pohany? Nikoli, nebo jsme již prve dokázali toho, že jsou, i Židé i Øekové, všickni pod høíchem, 10 Jakož psáno jest: Že není spravedlivého ani jednoho. 11 Není rozumného, není, kdo by hledal Boha. 12 Všickni se uchýlili, spolu neužiteèní uèinìni jsou; není, kdo by èinil dobré, není ani jednoho. 13 Hrob otevøený hrdlo jejich, jazyky svými lstivì mluvili, jed lítých hadù pod rty jejich. 14 Kterýchžto ústa plná jsou zloøeèení a hoøkosti. 15 Nohy jejich rychlé k vylévání krve. 16 Setøení a bída na cestách jejich. 17 A cesty pokoje nepoznali. 18 Není báznì Boží pøed oèima jejich. 19 Víme pak, že cožkoli Zákon mluví, tìm, kteøíž jsou pod Zákonem, mluví, aby všeliká ústa zacpána byla a aby vinen byl všecken svìt Bohu. 20 Protož z skutkù Zákona nebude ospravedlnìn žádný èlovìk pøed oblièejem jeho; nebo skrze Zákon pøichází poznání høícha. 21 Ale nyní bez Zákona spravedlnost Boží zjevena jest, osvìdèená Zákonem i Proroky, 22 Spravedlnost totiž Boží, skrze víru Ježíše Krista, ke všem a na všecky vìøící. 23 Neboꜜ není rozdílu. Všickniꜜ zajisté zhøešili, a nemají slávy Boží. 24 Spravedlivi pak uèinìni bývají darmo, milostí jeho, skrze vykoupení, kteréž se stalo v Kristu Ježíši, 25 Jehožto Bùh vydal za smírci, skrze víru ve krvi jeho, k ukázání spravedlnosti své, skrze odpuštìní pøedešlých høíchù, 26 V shovívání Božím, k dokázání spravedlnosti své v nynìjším èasu, k tomu, aby on spravedlivým byl a ospravedlòujícím toho, jenž jest z víry Ježíšovy. 27 Kdež jest tedy chlouba tvá? Vyprázdnìna jest. Skrze který zákon? Skutkù-li? Nikoli, ale skrze zákon víry. 28 Protož za to máme, že èlovìk bývá spravedliv uèinìn vìrou bez skutkù Zákona. 29 Zdaliž jest toliko Bùh Židù? Zdali také není i pohanù? Ba, jistì i pohanù, 30 Ponìvadž jeden jest Bùh, kterýž ospravedlòuje obøízku z víry, a neobøízku skrze víru. 31 Což tedy Zákon vyprazdòujeme skrze víru? Nikoli, nýbrž Zákon tvrdíme.