12
Protož prosím vás, bratøí, skrze milosrdenství Boží, abyste vydávali tìla svá v obìt živou, svatou, Bohu libou, rozumnou službu vaši. A nepøipodobòujte se svìtu tomuto, ale promìòtež se obnovením mysli vaší, tak abyste zkusili, jaká by byla vùle Boží dobrá, libá a dokonalá. Neboꜜ pravím (skrze milost, kteráž dána jest mi,) každému z tìch, jenž jsou mezi vámi, aby ne více smyslil, než sluší smysliti, ale aby smyslil v støedmosti, tak jakž jednomu každému Bùh udìlil míru víry. Nebo jakož v jednom tìle mnohé údy máme, ale nemají všickni údové jednostejného díla, Tak mnozí jedno tìlo jsme v Kristu, a obzvláštnì jedni druhých údové. Ale majíce obdarování rozdílná podle milosti, kteráž dána jest nám, buïto proroctví, kteréž aꜜ jest podle pravidla víry; Buïto úøad, v bedlivém pøisluhování; buïto ten, jenž uèí, v vyuèování. Též kdo napomíná, v napomínání; ten, jenž rozdává, dávej v upøímnosti; kdož jiným pøedložen jest, konej úøad svùj s pilností; kdo milosrdenství èiní, s ochotností. Milování buï bez pokrytství; v ošklivosti mìjte zlé, pøipojeni jsouce k dobrému. 10 Láskou bratrskou jedni k druhým naklonìni jsouce, uctivostí se vespolek pøedcházejte, 11 V pracech neleniví, duchem vroucí, pøíhodnosti èasu šetøící, 12 Nadìjí se radující, v souženích trpìliví, na modlitbì ustavièní, 13 V potøebách s svatými se sdìlující, pøívìtivosti k hostem následující. 14 Dobroøeète protivníkùm vašim, dobroøeète, pravím, a nezloøeète. 15 Radujte s radujícími, a plaète s plaèícími. 16 Buïte vespolek jednomyslní, ne vysoce o sobì smýšlejíce, ale k nízkým se nakloòujíce. 17 Nebuïte opatrní sami u sebe. Žádnému zlého za zlé neodplacujte, opatrujíce dobré pøede všemi lidmi, 18 Jestliže jest možné, pokudž na vás jest, se všemi lidmi pokoj majíce, 19 Ne sami sebe mstíce, nejmilejší, ale dejte místo hnìvu; nebo psáno jest: Mnì pomsta, já odplatím, praví Pán. 20 A protož laèní-li nepøítel tvùj, nakrm jej, a žízní-li, dej mu píti. Nebo to uèinì, uhlí øeøavé shrneš na hlavu jeho. 21 Nedej se pøemoci zlému, ale pøemáhej v dobrém zlé.