2
Ty pak mluv, což sluší na zdravé uèení. Starci aꜜ jsou støízliví, vážní, opatrní, zdraví u víøe, v lásce, v snášelivosti. Tak také i staré ženy aꜜ chodí zbožnì, v odìvu pøíslušném a aꜜ nejsou pøevrhlé, ani mnoho vína pijící, dobrým vìcem uèící, Aby mladice vyuèovaly, kterak by muže své i dítky øádnì milovaly, A byly šlechetné, èistotné, netoulavé, dobrotivé, mužùm svým poddané, aby nebylo dáno v porouhání slovo Boží. Takž i mládencù napomínej k støedmosti, Ve všech vìcech sebe samého vydávaje za pøíklad dobrých skutkù, a zachovávaje v uèení celost, vážnost, Slovo zdravé bez úhony, aby ten, jenž by se protivil, zastydìti se musil, nemaje co zlého mluviti o vás. Služebníky uè, aꜜ jsou poddáni pánùm svým, ve všem jim se líbíce, neodmlouvajíce, 10 Neokrádajíce, ale ve všem vìrnosti pravé dokazujíce, aby uèení Spasitele našeho Boha ve všem ozdobovali. 11 Zjevilaꜜ se jest zajisté ta milost Boží spasitelná všechnìm lidem, 12 Vyuèující nás, abychom odøeknouce se bezbožnosti a svìtských žádostí, støízlivì, a spravedlivì, a zbožnì živi byli na tomto svìtì, 13 Oèekávajíce té blahoslavené nadìje a pøíští slávy velikého Boha a Spasitele našeho Jezukrista, 14 Kterýž dal sebe samého za nás, aby nás vykoupil od všeliké nepravosti, a oèistil sobì samému lid zvláštní, horlivì následovný dobrých skutkù. 15 Toto mluv, a napomínej, a tresci mocnì. Žádný tebou nepohrzej.