1 Bìda mìstu tomuto hltavému a poškvrnìnému a utiskujícímu. 2 Neposlouchá hlasu, aniž pøijímá káznì; v Hospodina nedoufá, k Bohu svému nepøibližuje se. 3 Knížata jeho jsou u prostøed nìho lvové øvoucí, soudcové jeho vlci veèerní, nehryzou kostí až do rána. 4 Proroci jeho kvapní, muži velmi nešlechetní; knìží jeho poškvròují vìci svaté, natahují zákona. 5 Hospodin spravedlivý u prostøed nìho jest, nelibuje nepravosti, každého dne soud svùj vynáší na svìtlo bez pøestání, a však nešlechetník neumí se stydìti. 6 Vyplénil jsem národy, zpustli zámkové jejich, v pustinu obrátil jsem ulice jejich, tak že žádný pøes nì nechodí; zpustla mìsta jejich, tak že není èlovìka, není žádného obyvatele. 7 Øekl jsem: Jistotnì báti se mne budeš, pøijmeš kázeò, aby nebyl vyplénìn pøíbytek tvùj tím, èím jsem tì navštíviti chtìl. Ale ráno vstanouce, porušují všecky snažnosti své. 8 Protož oèekávejtež na mne, praví Hospodin, do dne toho, v kterémž povstanu k loupeži. Nebo soud mùj jest, abych sebral národy, shromáždil království, abych vylil na nì rozhnìvání své a všecku prchlivost hnìvu svého; ohnìm zajisté horlivosti mé sehlcena bude všecka tato zemì. 9 Tehdáž zajisté zpùsobím národùm rty èisté, jimiž by vzývali všickni jméno Hospodinovo, a sloužili jemu jedním ramenem. 10 Ti, kteøíž jsou za øekami Mouøenínské zemì, koøíce se mi, se dcerou rozptýlených mých dary mi pøinesou. 11 V ten den nebudeš se hanbiti za žádné skutky své, jichž jsi se dopustil proti mnì; nebo tehdáž odejmu z prostøedku tvého ty, kteøíž pléší v dùstojnosti tvé, a nebudeš se více vyvyšovati na hoøe svatosti mé. 12 A pozùstavím u prostøed tebe lid chudý a nuzný, i budou doufati ve jménu Hospodinovu. 13 Ostatkové Izraele neuèiní nepravosti, aniž mluviti budou lži, aniž se nalezne v ústech jejich jazyk lstivý, ale pásti se budou a odpoèívati, a nebude žádného, kdo by je pøestrašil. 14 Prozpìvuj, dcero Sionská, prokøikujte, Izraelští, vesel se a plésej vším srdcem, dcero Jeruzalémská, 15 Že odjal Hospodin soudy tvé, odklidil nepøítele tvého. Král Izraelský Hospodin jest u prostøed tebe, nebudeš se báti více zlého. 16 V ten den bude øeèeno Jeruzalému: Neboj se, a Sionu: Nechꜜ nemdlejí ruce tvé. 17 Hospodin Bùh tvùj u prostøed tebe mocný zachová tì, radovati se bude z tebe velice, pøestane na milování svém tebe, plésati bude nad tebou s prozpìvováním, øka: 18 Toužící po Jeruzalému zase sberu, z tebeꜜ jsou, bolestící pro bøímì pohanìní vzložené na tebe. 19 Aj, já konec uèiním všechnìm, kteøíž tì trápiti budou v ten èas, a zachovám kulhavou, a zahnanou shromáždím; nýbrž zpùsobím jim chválu a jméno po vší zemi, v níž pohanìní nesli. 20 V ten èas pøivedu vás, v ten èas, pravím, shromáždím vás; nebo dám vám jméno a chválu mezi všemi národy zemì, když zase pøivedu zajaté vaše pøed oèima vašima, dí Hospodin.