27
A když přišlo ráno, usnesli se všichni velekněží a starší lidu proti Ježíši, že ho vydají na smrt. Svázali ho tedy, odvedli ho k vladaři, Pontskému Pilátovi, a vydali mu ho. Když tehdy Jidáš, jeho zrádce, uviděl, že [Ježíš] byl odsouzen, litoval [toho] a vrátil těch třicet stříbrných velekněžím a starším. Řekl [jim]: “Zhřešil jsem! Zradil jsem nevinnou krev!” Oni však odpověděli: “Co je nám do toho? Hleď si [toho] sám!” Zahodil tedy ty stříbrné v chrámu a šel pryč. A když odešel, oběsil se. Velekněží pak vzali ty stříbrné a řekli: “Nelze je dát do pokladny, protože je [to] mzda za krev.” A když se poradili, koupili za ně hrnčířovo pole k pohřbívání cizinců. Proto se to pole až dodnes nazývá Pole krve. Tehdy se naplnilo to, co bylo řečeno skrze proroka: “Vzali třicet stříbrných, cenu za toho ceněného, kterého [takto] ocenili synové Izraele, 10 a dali je za hrnčířovo pole, jak mi uložil Pán.” 11 Ježíš pak stanul před vladařem. Vladař se ho zeptal: “Ty jsi ten židovský král?” Ale Ježíš mu odpověděl: “Ty [to] říkáš.” 12 A když ho velekněží a starší obviňovali, nic neodpovídal. 13 Pilát mu tedy řekl: “Neslyšíš, jaké věci to proti tobě svědčí?” 14 [On] mu ale neodpověděl ani na jediné slovo, takže se vladař velmi divil. 15 Vladař pak měl ve zvyku propouštět lidu ve svátek jednoho vězně, kterého chtěli. 16 A tehdy měli významného vězně jménem Barabáš. 17 Když se tedy [lidé] sešli, Pilát jim řekl: “Koho chcete, abych vám propustil? Barabáše nebo Ježíše zvaného Kristus?” 18 Věděl totiž, že ho vydali ze závisti. 19 A když seděl na soudné stolici, poslala k němu jeho žena vzkaz: “Neměj nic s tímto spravedlivým, neboť jsem dnes kvůli němu ve snu mnoho vytrpěla.” 20 Velekněží a starší ale navedli zástupy, aby si vyžádali Barabáše a Ježíše aby dali zahubit. 21 Vladař jim tedy odpověděl: “Kterého z těch dvou chcete, abych vám propustil?” A oni řekli: “Barabáše!” 22 Pilát jim řekl: “Co tedy mám udělat s Ježíšem zvaným Kristus?” A všichni řekli: “Ať je ukřižován!” 23 Vladař však řekl: “A co zlého udělal?” Ale oni křičeli [ještě] víc: “Ať je ukřižován!” 24 A když Pilát viděl, že nic nezmůže, ale [že] je čím dál větší pozdvižení, vzal vodu a před zástupem si umyl ruce se slovy: “Nejsem vinen krví tohoto spravedlivého. Hleďte si [toho] sami.” 25 A všechen lid odpověděl: “Jeho krev na nás a na naše děti!” 26 Tehdy jim propustil Barabáše, ale Ježíše [nechal] zbičovat a vydal [ho] k ukřižování. 27 Tehdy vzali vladařovi vojáci Ježíše do paláce a shromáždili k němu celou posádku. 28 Svlékli ho a oblékli mu rudý plášť, 29 a když upletli korunu z trní, nasadili mu ji na hlavu a do pravé ruky mu dali hůl. Pak před ním klekali a posmívali se mu. Říkali: “Buď zdráv, židovský králi!” 30 Plivali na něj a vzali tu hůl a bili ho do hlavy. 31 Když se mu [dost] naposmívali, svlékli z něho ten plášť a oblékli mu jeho šaty. Potom ho odvedli, aby byl ukřižován. 32 A když vyšli, našli člověka z Kyrény, jménem Šimona. Toho přinutili, aby vzal jeho kříž. 33 A tak přišli na místo zvané Golgota, což znamená Místo lebky. 34 Dali mu napít octa smíšeného se žlučí. A když [jej] okusil, nechtěl pít. 35 A když ho ukřižovali, rozdělili si jeho šaty házením losu, aby se naplnilo, co bylo řečeno skrze proroka: “Rozdělili si mé šaty mezi sebou a o mé roucho házeli los.” 36 Pak seděli a hlídali ho tam. 37 A nad jeho hlavu dali nápis jeho viny: “TOTO JE JEŽÍŠ, ŽIDOVSKÝ KRÁL”. 38 Tehdy byli spolu s ním ukřižováni dva zločinci, jeden po pravici a druhý po levici. 39 Kolemjdoucí mu spílali, pokyvovali hlavami 40 a říkali: “Ty, který boříš chrám a za tři dny ho stavíš, zachraň sám sebe! Jestli jsi Boží Syn, sestup z kříže!” 41 Tak podobně se posmívali i velekněží se zákoníky a staršími a říkali: 42 “Jiné spasil, [ale] sám sebe spasit nemůže! Jestli je král Izraele, ať teď sestoupí z kříže a uvěříme v něj! 43 Spoléhal na Boha, tak ať ho teď vysvobodí, jestli o něj stojí! Říkal přece: ‘Jsem Boží Syn’!” 44 A tak podobně ho hanobili i zločinci, kteří byli ukřižováni s ním. 45 Od šesté hodiny pak nastala po celé zemi tma až do deváté hodiny. 46 Kolem deváté hodiny pak Ježíš hlasitě vykřikl: “Eli, Eli, lama sabachtani?” to je: “Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil?” 47 A když to uslyšeli někteří z kolemstojících, říkali: “Ten [člověk] volá Eliáše!” 48 Jeden z nich hned odběhl, vzal houbu, a když ji naplnil octem, dal ji na větev a dával mu napít. 49 Ale ostatní říkali: “Nech [ho], uvidíme, jestli přijde Eliáš, aby ho zachránil!” 50 Ježíš pak opět hlasitě vykřikl a vypustil ducha. 51 A hle, chrámová opona se roztrhla na dva [kusy] odshora až dolů a země se otřásla a skály popraskaly. 52 Otevřely se hroby a vstala mnohá těla zesnulých svatých, 53 kteří po jeho vzkříšení vyšli z hrobů, přišli do svatého města a ukázali se mnoha [lidem]. 54 Když pak setník a ti, kdo s ním hlídali Ježíše, uviděli zemětřesení a to, co se dělo, velmi se vyděsili a říkali: “To byl opravdu Boží Syn!” 55 Bylo tam také mnoho žen přihlížejících zpovzdálí, které doprovázely Ježíše z Galileje a sloužily mu. 56 Byla mezi nimi Marie Magdaléna a Marie, matka Jakuba a Jozese, a matka Zebedeových synů. 57 A když nastal večer, přišel bohatý člověk z Arimatie, jménem Josef, který byl také Ježíšův učedník. 58 Ten přišel k Pilátovi a požádal o Ježíšovo tělo. Tehdy Pilát nařídil, aby tělo bylo vydáno. 59 Josef vzal tělo, zavinul ho do čistého plátna 60 a pochoval ho do svého nového hrobu, který si vytesal ve skále. Potom přivalil ke dveřím hrobu velký kámen a odešel. 61 A byla tam Marie Magdaléna a druhá Marie, sedící naproti hrobu. 62 Nazítří, po [dni] připravování, se pak velekněží a farizeové sešli k Pilátovi 63 a řekli [mu]: “Pane, vzpomněli jsme si, že když ten bludař ještě žil, řekl: ‘Po třech dnech vstanu.’ 64 Proto nařiď, ať je hrob hlídán až do třetího dne, aby snad nepřišli jeho učedníci, neukradli ho a neřekli lidu: ‘Byl vzkříšen z mrtvých!’ Tak bude poslední blud horší než ten první!” 65 Pilát jim řekl: “Máte stráž, jděte a hlídejte, jak umíte.” 66 A tak šli, a když zapečetili kámen, obsadili hrob strážnými.