2
Když pak přišel den Letnic, byli všichni jednomyslně spolu. A náhle nastal zvuk z nebe, jako valícího se prudkého větru, a naplnil celý dům, kde seděli. Tehdy se jim ukázaly jakoby rozdělené jazyky ohně a posadily se na každém z nich. A všichni byli naplněni Duchem Svatým a začali mluvit jinými jazyky, jak jim Duch dával promlouvat. V Jeruzalémě tehdy přebývali Židé, zbožní muži z každého národa pod nebem. A když nastal ten zvuk, sešlo se množství [lidí] a byli zmateni, protože je každý slyšel, jak mluví [jeho] vlastním jazykem. Všichni tedy žasli a v údivu říkali jedni druhým: “Hleďte, copak nejsou ti všichni, kteří [tu] mluví, Galilejci? Jak to, [že] tedy každý slyšíme svůj vlastní jazyk, ve kterém jsme se narodili? Parthové, Médové, Elamité a obyvatelé Mezopotámie, Judska i Kappadokie, Pontu a Asie, 10 Frygie i Pamfylie, Egypta i krajů Libye vedle Kyrény a příchozí z Říma, Židé i proselyté, 11 Kréťané i Arabové - slyšíme je mluvit našimi jazyky o velikých Božích věcech!” 12 A tak všichni žasli a bezradně říkali jeden druhému: “Co má tohle znamenat?” 13 Jiní se ale posmívali a říkali: “Jsou opilí novým vínem!” 14 Petr však [spolu] s jedenácti povstal, pozvedl svůj hlas a promluvil: “Muži z Judska i všichni, kteří přebýváte v Jeruzalémě, toto ať je vám známo a vyslechněte má slova: 15 Jistěže tito nejsou opilí, jak se domníváte. Vždyť je [teprve] třetí denní hodina! 16 Ale toto je to, co bylo předpověděno ústy proroka Joele: 17 ‘A stane se v posledních dnech, praví Bůh, [že] vyleji ze svého Ducha na veškeré tělo a vaši synové i vaše dcery budou prorokovat; vaši mladíci budou vídat vidění a vaši starci budou mívat sny. 18 V těch dnech zajisté vyleji ze svého Ducha na své služebníky i na své služebnice a budou prorokovat. 19 A ukážu zázraky nahoře na nebi a znamení dole na zemi, krev a oheň a oblaka dýmu. 20 Slunce se obrátí v temnotu a měsíc v krev, dříve než přijde ten veliký a zjevný Pánův den. 21 A stane se, [že] každý, kdo bude vzývat jméno Pána, bude spasen.’ ” 22 “Izraelité, slyšte tato slova: Ježíše Nazaretského, toho muže, kterého mezi vámi Bůh prokázal divy, zázraky a znameními, které skrze něho Bůh dělal uprostřed vás, jak sami víte, 23 toho jste, vydaného z Božího uloženého rozhodnutí a předzvědění, vzali a zabili ukřižováním skrze ruce bezbožníků. 24 Bůh ho [ale] vzkřísil a zprostil bolestí smrti, protože nebylo možné, aby ho držela ve své moci. 25 David přece o něm říká: ‘Viděl jsem Pána vždycky před sebou, neboť je mi po pravici, abych nezakolísal. 26 Proto se mé srdce rozveselilo a můj jazyk zajásal, nadto i mé tělo spočine v naději. 27 Neboť nenecháš mou duši v pekle a svému Svatému nedáš spatřit porušení. 28 Oznámil jsi mi cesty života a svou tváří mě naplníš potěšením.’ 29 Bratři, mohu vám směle říci o patriarchovi Davidovi, že zemřel a byl pochován a jeho hrob je u nás až do dnešního dne. 30 A poněvadž byl prorok a věděl, že se mu Bůh zavázal přísahou, [že] z plodu jeho beder pozdvihne Krista podle těla a posadí [ho] na jeho trůn, 31 viděl [to] předem a mluvil o Kristově vzkříšení, že jeho duše ‘nebyla zanechána v pekle’ a jeho tělo ‘nespatřilo porušení’. 32 Tohoto Ježíše Bůh vzkřísil a my všichni jsme toho svědky. 33 Když byl tedy Boží pravicí vyvýšen, přijal od Otce zaslíbení Ducha Svatého a vylil to, co nyní vidíte a slyšíte. 34 David přece nevystoupil do nebe, ale sám říká: ‘Pán řekl mému Pánu: Seď po mé pravici, 35 dokud nepoložím tvé nepřátele za podnož tvých nohou.’ 36 Ať tedy ví s jistotou všechen dům Izraele, že Bůh ho učinil Pánem a Kristem - toho Ježíše, kterého jste vy ukřižovali.” 37 A když [to] slyšeli, byli zasaženi v srdci a řekli Petrovi i ostatním apoštolům: “Co máme dělat, bratři?” 38 Petr jim tedy řekl: “Čiňte pokání a ať se každý z vás pokřtí ve jménu Ježíše Krista na odpuštění hříchů a přijmete dar Ducha Svatého. 39 To zaslíbení totiž [platí] vám i vašim dětem i všem, kdo [jsou] daleko, kohokoli povolá Pán, náš Bůh.” 40 Dosvědčoval [to] ještě mnoha jinými slovy a vyzýval [je]: “Zachraňte se z tohoto zvráceného pokolení!” 41 Ti, kteří ochotně přijali jeho slova, tedy byli pokřtěni. V ten den se připojilo okolo tří tisíc duší 42 a zůstávali v apoštolském učení a ve společenství, v lámání chleba a v modlitbách. 43 Na každou duši tedy přišla bázeň a skrze apoštoly se dělo mnoho zázraků a znamení. 44 Všichni věřící pak byli pospolu a měli všechno společné. 45 Prodávali pozemky a majetky a rozdělovali je všem, jak kdo potřeboval. 46 Každý den také zůstávali jednomyslně v chrámu a po domech lámali chléb a přijímali pokrm s radostí a prostotou srdce; 47 chválili Boha a měli milost u všeho lidu. A Pán denně přidával církvi ty, kteří byli spaseni.