1 Potom jsem na nebi uviděl jiné znamení, veliké a předivné: sedm andělů, kteří mají sedm posledních ran; neboť skrze ně [má] být dokonán Boží hněv. 2 A uviděl jsem jakoby skleněné moře, smíšené s ohněm, a ty, kteří zvítězili nad tou šelmou a nad jejím obrazem, nad jejím znamením a nad číslem jejího jména, jak stojí na tom skleněném moři a mají Boží harfy 3 a zpívají píseň Božího služebníka Mojžíše a píseň Beránkovu: “Veliké a předivné [jsou] tvé skutky, Pane, Všemohoucí Bože, spravedlivé a pravé [jsou] tvé cesty, Králi svatých! 4 Kdo by se nebál tebe, Pane, a neoslavoval tvé jméno? Vždyť [ty] jediný [jsi] svatý! Všechny národy přijdou a budou se klanět před tebou, neboť tvé spravedlivé soudy byly zjeveny!” 5 A hle, potom jsem spatřil, jak se v nebi otevřel chrám stánku svědectví. 6 A z chrámu vyšlo sedm andělů, kteří měli těch sedm ran, a byli oblečeni lněným rouchem, čistým a zářícím, a na prsou byli přepásáni zlatými pásy. 7 A jedna z těch čtyř bytostí dala těm sedmi andělům sedm zlatých koflíků plných hněvu Boha, toho Živého na věky věků. 8 A chrám byl naplněn dýmem od Boží slávy a od jeho moci; a nikdo nemohl vejít do chrámu, dokud se nevykoná sedm ran těch sedmi andělů.