1Bratři, i kdyby byl člověk zachvácen nějakým prohřeškem, vy duchovní ho napravte v duchu krotkosti a [každý] dávej pozor sám na sebe, abys nebyl pokoušen i ty. 2Neste břemena jedni druhých a tak naplňte Kristův zákon. 3Zdá-li se totiž někomu, že je něco, ačkoli není nic, [takový] klame svou vlastní mysl. 4Každý ať posoudí své vlastní dílo a tehdy se bude chlubit jen sám sobě, a ne jinému. 5Každý totiž ponese svůj vlastní náklad. 6Ten, kdo je vyučován ve slově, ať se ve všech dobrých věcech dělí s tím, kdo [ho] vyučuje. 7Nemylte se, Bohu se nelze vysmívat: vždyť cokoli člověk rozseje, to také sklidí. 8Kdo totiž rozsívá svému tělu, bude z těla sklízet zkázu; kdo však rozsívá Duchu, bude z Ducha sklízet věčný život. 9V konání dobrého pak nepolevujme, neboť v patřičný čas budeme sklízet bez ustání. 10A proto, dokud máme čas, dělejme dobře všem, a zvláště členům rodiny víry. 11Pohleďte, jak velkými písmeny vám píši svou vlastní rukou. 12Ti, kdo chtějí dobře vypadat v těle, vás nutí, abyste se obřezávali, jen [proto], aby nebyli pronásledováni pro Kristův kříž. 13Vždyť ani ti, kdo jsou sami obřezáni, nezachovávají Zákon! Chtějí však, abyste se obřezávali, aby se mohli pochlubit vaším tělem. 14Ale já se v žádném případě chlubit nebudu - jedině křížem našeho Pána Ježíše Krista, skrze nějž je svět ukřižován mně a já světu. 15Vždyť v Kristu Ježíši nic nezmůže obřízka ani neobřízka, ale [jen] nové stvoření. 16A všichni, kdo budou následovat toto pravidlo, na ty [ať přijde] pokoj a milosrdenství, i na Boží Izrael. 17Nadále ať mi nikdo nedělá potíže, vždyť já na svém těle nosím vyrytá znamení, [že patřím] Pánu Ježíši. 18Milost našeho Pána Ježíše Krista s vaším duchem, bratři. Amen.