1Je-li tedy v Kristu nějaké povzbuzení, je-li nějaké potěšení lásky, je-li nějaké společenství Ducha, je-li nějaký soucit a milosrdenství, 2dovršte mou radost: smýšlejte stejně, mějte stejnou lásku, [buďte] jedné duše a jedné mysli. 3Nic [nedělejte] pod vlivem ctižádosti nebo ješitnosti, ale v pokoře pokládejte jedni druhé za přednější než sami sebe. 4Ať si každý nehledí [jen] svého, ale každý také toho, co [je] druhých. 5Nechť je tedy ve vás totéž smýšlení, jaké [bylo] v Kristu Ježíši, 6který ačkoli se nacházel v Božím způsobu [existence], nepovažoval to, že je roven Bohu, za kořist, 7ale zmařil sám sebe, když přijal způsob služebníka a stal se podobným lidem. 8A když se ocitl v lidské podobě, pokořil se a stal se poslušným až k smrti, a to smrti na kříži. 9Proto ho Bůh také povýšil nade [všechno] a dal mu jméno nad každé jméno, 10aby ve jménu Ježíše pokleklo každé koleno na nebi, na zemi i pod zemí 11a každý jazyk [aby] vyznal ke slávě Boha Otce, že Ježíš Kristus [je] Pán. 12Proto, moji milovaní, jako jste byli vždycky poslušní, nejen když jsem byl přítomen, ale nyní mnohem více, když jsem nepřítomen, s bázní a chvěním uskutečňujte spasení svých duší. 13Vždyť ten, kdo ve vás podle [své] dobré vůle působí chtění i činění, je Bůh! 14Všechno dělejte bez reptání a pochybování, 15abyste byli bezúhonní a bezelstní, Boží děti bez vady uprostřed pokřiveného a zvráceného pokolení, v němž záříte jako světla ve světě. 16Pevně se držte slova života, abych se v Kristův den mohl chlubit, že jsem neběžel nadarmo ani se nadarmo nenamáhal. 17Jestliže ale [začínám] být obětován pro oběť a službu vaší víře, raduji se a raduji se spolu s vámi všemi. 18Stejně se tedy radujte i vy a radujte se spolu se mnou. 19Mám naději v Pánu Ježíši, že k vám brzy pošlu Timotea, abych i já byl dobré mysli, když se dozvím, jak se vám daří. 20Nemám totiž nikoho stejně smýšlejícího, kdo by se opravdově staral o vaše [věci], 21neboť všichni hledají svůj vlastní [prospěch] a ne [prospěch] Ježíše Krista. 22O něm však víte, jak se osvědčil, že jako syn otci sloužil [spolu] se mnou v evangeliu. 23Toho tedy doufám pošlu, hned jak uvidím, co se mnou [bude]. 24Spoléhám však v Pánu [na to], že [k vám] brzy přijdu i sám. 25Považoval jsem však za nutné poslat k vám Epafrodita, svého bratra, spolupracovníka a spolubojovníka, vašeho vyslance a služebníka k mojí potřebě. 26Toužil totiž po vás všech a byl znepokojen, protože jste slyšeli, že byl zesláblý. 27A vskutku byl zesláblý až k smrti, ale Bůh se nad ním smiloval, a nejen nad ním, ale i nade mnou, abych neměl zármutek na zármutek. 28Posílám ho tedy tím ochotněji, abyste se zaradovali, když ho znovu uvidíte, a já abych byl méně zarmoucen. 29Přijměte ho tedy v Pánu s veškerou radostí a mějte takové [lidi] v úctě. 30Vždyť se pro Kristovo dílo přiblížil až k smrti a nasadil život, aby doplnil to, co chybělo ve vaší službě vůči mně.