Tuisa Parake oturutopõpyry Paraão a
1Mame Izyraeu tõ toytose osesarise ona pona, Moape nonory po, tuna Joatão poe xixi tũtatoh wino, pata Jeriko etonie, tuna moino Jeriko nexiase.
2Morarame Moape tõ tuisary, Parake, Zipoa mũkuru, zuaro toehse tahtao Izyraeu tõ nyrihpyry amoreu tõ poko, 3tonaroxitapãse ynororo Izyraeu tõ poko, tuhke toto exiryke. Enaromỹke Moape tõ toehse rahkene Izyraeu tõ zuno. 4Tõturuse Moape tõ mitianita tõ tamuximãkomo a, ynara tykase toto:
— Senohne emero kuomye xine enahkãko mokaro imoihmãkomo, onahpoty enahkary samo pui orutua a.
Mame moapita tõ tuisary, Parake a 5omi aronanõ tonyohse Paraão, Peoa mũkuru a, enehtohme tyya. Pata Petoa po nexiase ynororo tuna Eupyrati pũto, Amawe nonory po. Ynara tykase omi aronanõ Paraão a: “Ahno imoihme tutũtase Ejitu poe, sero nono pehkãko mã toto. Seromaroro xiaro toehse mã toto osesarise yna pũtokoxi. 6Ajohpame sã, osehko xiaro axiny mokaro ripotohme popyra. Ymotye jamihme mã toto. Popyra ehtoh tonehpose mokaro pona awahtao otarame mokaro poremãkapõko ase, toto aropotohme taroino. Zuaro ase: imehnõ kure tyripose ahtao oya, kure toto exĩko. Yrome popyra toto ehtoh tonehpose ahtao oya popyra ehtoh oehnõko toto pona.”
7Naeroro Moape tõ tamuximãkõ toytose mitianita tamuximãkõ maro. Tineru tarose eya xine popyra Izyraeu tõ ripotohtamitume. Toeporehkase toto ahtao Paraão esaka, Parake omiry tokarose eya xine Paraão a. 8Mame ynara tykase Paraão eya xine:
— Taro oẽmehtoko, kokoro Ritonõpo a ezuhtoh ekarõko ase oya xine.
Naeroro mokaro Moape tõ tamuximãkõ moroto tõmehse Paraão maro. 9Mame Ritonõpo tooehse Paraão a. Ynara tykase:
— Onokãkõ mokaro amaro?
10Paraão a tozuhse, ynara tykase:
— Parake a, moapita tõ tuisary, tõmiry tonehpose ya ynara kase: 11Ahno tutũtase Ejitu poe, sero nono pehkãko mã toto. Jaropory se mana, popyra mokaro ripotohme. Moro tyrise ahtao otarame toto poremãkãko mana, toto aropotohme taroino.
12Ynara tykase Ritonõpo Paraão a:
— Mokaro maro ytopyra exiko, popyra Izyraeu tõ onyripopyra exiko roropa, ahno kurãme tyripose toto exiryke ya.
13Yrokokoro pakeimo Paraão towõse, ynara tykase tamuximãkomo a, Parake nenyohtyamo a:
— Ytotoko ropa oesaka xine. Amaro xine jaropopyra Ritonõpo mana.
14Naeroro toytose ropa toto, tõturuse toto Parake maro. Ynara tykase:
— Paraão toepyry se pyra nexino yna maro.
15Imehnõ tuisame exiketõ tonyohse ropa Parake a, tuhkehxo, tuisamehxo exiketõ roropa. 16Toytose toto oturuse Paraão maro, ynara tykase toto:
— Ywy Parake, Zipoa mũkuru ynara ãko oya: Axĩ ke osehko xiaro! 17Epehpyry ekarõko ase oya itamurume, emero ise oehtoh ekarõko ase oya. Ajohpame sã osehko, mokaro ahno popyra ripotohme.
18Ynara tykase Paraão:
— Uuru emero ekaroryhtao Parake a ya, parata maro emero tytapyĩ konõto tao aexityamo, Ritonõpo omiry onytyoromasaromepyra ase. Aomiry onymotyẽkara ase, Ritonõpo nyripohpyry omipona pyra jexiryino. 19Yrome seromaroro taro oẽmehtoko zuaro jehtohme. Otarame Ritonõpo oturutoh nae ro mana tõturutohme ya.
20Mame koko tooehse Ritonõpo Paraão a, ynara tykase:
— Mokaro toehse exiryke okohmase tymaro xine oytotohme, atakimako toto maro oytotohme. Yrome ynyripory rokẽ tyriko.
21Naeroro tõmehse ahtao Paraão towõse, tãtakimase, tykyryry tõ tyrise jumẽtu nohpo pona, toytose moape tamuximãkõ maro.
Jumẽtu te, Ritonõpo nenyokyhpyry
22Tohne toehse Ritonõpo, toytose Paraão exiryke. Jumẽtu po typorohse Paraão nexiase toytoryme; imaro ipoetory tõ asakoro toytose roropa. Mõtoino rokẽ Ritonõpo nenyokyhpyry tyhtose osema taka, ytopyra aehtohme. 23Mokyro, Ritonõpo nenyokyhpyry tomahpõke, tapema ke nexiase. Mokyro eneryhtao jumẽtu a osema turumekase eya, tãtapiakase ona pona toytotohme. Naeroro toky typipohse Paraão a aeramatohme ropa tosemataka. 24Mame mya ropa Ritonõpo nenyokyhpyry toytose, toexikihmase osema tao. Moroto nexiase tupito uwa arykasẽ nexiase osetatoro. Moro rãnakuroko osema pitiko nexiase, osetatoro apuru tomo topu tõ risemy. 25Moroto Ritonõpo nenyokyhpyry tonese ahtao jumẽtu a torõme toehse ynororo apuru pokona, Paraão axiry tysokorohmapose eya. Naeroro toky jumẽtu typipohse ropa eya. 26Moromeĩpo Ritonõpo nenyokyhpyry toytose mya pitiko eraximase osema pitiko ehtoh pona. Moroto osema onurumekasaromepyra nexiase apotunuru wino, ipozery wino, enara. 27Ritonõpo nenyokyhpyry tonese ahtao jumẽtu a, põme toehse ynororo nono po. Paraão tyekĩtapãse yronymyryme, toky typitypipohse eya myxi ke. 28Mame Ritonõpo poe jumẽtu tomitapitose, ynara tykase Paraão a:
— Oty yrino yzehno oehtohme? Oty katohme kypipohno oseruao?
29Tozuhse ynororo eya, ynara tykase:
— Ajoajohpe toehse oexiryke, jomiry omipona pyra mase. Tytapemake jahtao, kueatãkary seromaroro!, tykase Paraão.
30Naeroro ynara tykase jumẽtu Paraão a:
— Oekyme ase. Moino ro õmiry omipona ase topekahse jehtopõpyry poe. Kuenease õmiry omipona pyra, sero samo?
— Arypyra, tykase ynororo.
31Mame Ritonõpo poe, Paraão a Ritonõpo nenyokyhpyry tonese moroto osema tao tapema ke tomahpõke. Paraão typorohse tosekumuru po nono pona, tõmyty po nono pokoxi. 32Ynara tykase Ritonõpo nenyokyhpyry eya:
— Oty katohme oeky jumẽtu mypipohno oseruao? Oehno oya oepekara samo aaropotohme ropa, onyriry zae pyra exiryke ya. 33Yrome oeky, jumẽtu jeneno; toeramase ynororo ywinoino oseruao. Eramara tokurehse ynororo ahtao, pake kueatãkary, ynororo rokẽ typynanohse exiry isene ro aehtohme.
34Mame ynara tykase Paraão Ritonõpo nenyokyhpyry a:
— Iirypyryme toehse ywy. Zuaro pyra exiase moroto osema tao oehtopõpyry poko jetypohkapotohme. Yrome seromaroro jytory se pyra awahtao morotona, eramãko ropa ase tapyi taka ropa.
35Ynara tykase Ritonõpo nenyokyhpyry:
— Ytoko moxiã maro; yrome oturuko ynekarory ae rokene.
Naeroro Paraão toytose mokaro tamuximãkõ, Parake nenyohtyã maro.
Parake, Paraão maro
36Mame Parake zuaro toehse ahtao Paraão oepyry poko toytose ynororo oseporyse imaro pata Ara pona, tuna Aranõ ehpikoxi, Moape nonory ehpio po. 37Ynara tõturupose Parake:
— Oty katohme ooepyry se pyra mexiase okohmaryhtao ya apitoryme? Kure oepehmasaromepyra jexiry menetuputyase otarame?
38Ynara tykase Paraão eya:
— Yrome taro ase seromaroro amaro rahkene. Yrome oturusaromepyra ase jamoreme; Ritonõpo nekarory ke rokẽ ourũko ase, onymotyẽkara ase.
39Naeroro toytose Paraão, Parake maro pata Huzote pona, 40moroto Parake a tynekarory tõ tyahkase pui orutua tomo te, kaneru tomo roropa. Mame tõsẽ zokonaka tokarose eya Paraão a, tymaro tamuximãkomo a roropa.
Paraão oturutoh apitorymano
41Yrokokoro tõmehse ahtao Paraão tarose Parake a Pamote-Paau pona. Moroto toto ahtao Izyraeu tõ zokonaka tonese eya xine.