1“Dávejte si pozor, abyste nedělali své milosrdné skutky před lidmi proto, aby vás viděli. Jinak totiž nemáte odplatu u svého Otce, který je v nebesích. 2Proto když prokazuješ milosrdenství [chudým], nevytrubuj před sebou, jako to dělají pokrytci v synagogách a na ulicích, aby se nechali chválit od lidí. Amen, říkám vám, že [už] mají svou odplatu. 3Ale když ty prokazuješ milosrdenství, ať tvá levice neví, co dělá pravice, 4aby tvé milosrdenství bylo vskrytu. A tvůj Otec, který vidí vskrytu, ti odplatí zjevně.” 5“A když se modlíš, nebuď jako pokrytci. Ti totiž při modlitbě rádi postávají v synagogách a na nárožích ulic, aby se ukazovali lidem. Amen, říkám vám, že [už] mají svou odplatu. 6Ale ty, když se modlíš, vejdi do svého pokojíku, a když zavřeš dveře, modli se ke svému Otci, který je vskrytu. A tvůj Otec, který vidí vskrytu, ti odplatí zjevně. 7Když se tedy modlíte, neříkejte prázdná slova jako pohané. [Ti] si totiž myslí, že budou vyslyšeni pro množství svých slov. 8Nebuďte jim tedy podobní, protože váš Otec ví, co potřebujete, [ještě] předtím, než ho poprosíte. 9Proto se modlete takto: Otče náš, který jsi v nebesích, ať se posvětí tvé jméno! 10Ať přijde tvé království! Ať se stane tvoje vůle jako v nebi, [tak] i na zemi. 11Dej nám dnes náš každodenní chléb, 12a odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům. 13A neuveď nás do pokušení, ale vysvoboď nás od zlého. Neboť tvé je království i moc i sláva navěky. Amen. 14Odpustíte-li totiž lidem jejich prohřešky, odpustí váš nebeský Otec i vám. 15Ale jestliže lidem neodpustíte jejich prohřešky, [pak] ani váš Otec neodpustí vaše prohřešky [vám].” 16“A když se postíte, nebuďte zasmušilí jako pokrytci, kteří hyzdí své tváře, aby ukázali lidem, že se postí. Amen, říkám vám, že [už] mají svou odplatu. 17Ale ty, když se postíš, pomaž si hlavu [olejem a] umyj si tvář, 18aby tvůj půst nebyl zjevný lidem, ale tvému Otci, který je vskrytu. A tvůj Otec, který vidí vskrytu, ti odplatí zjevně.” 19“Nehromaďte si poklady na zemi, kde [je] ničí mol a rez a kde zloději vykopávají a kradou, 20ale hromaďte si poklady v nebi, kde [je] mol a rez neničí a zloději nevykopávají ani nekradou. 21Vždyť kde je váš poklad, tam bude i vaše srdce. 22Lampou těla je oko. Pokud je tedy tvé oko prosté, celé tvé tělo bude jasné. 23Ale pokud je tvé oko zlé, celé tvé tělo bude temné. Je-li tedy světlo v tobě tmou, jak veliká [bude] tma?! 24Nikdo nemůže sloužit dvěma pánům. Buď totiž bude jednoho nenávidět a druhého milovat, nebo se bude [toho] jednoho držet a tím druhým pohrdne. Nemůžete sloužit Bohu i mamonu.” 25“Proto vám říkám: Nemějte starost o svůj život, co byste jedli a co pili, ani o své tělo, co byste si oblékali. Není snad život víc než pokrm a tělo [víc] než oděv? 26Pohleďte na ptáky na nebi. Nesejí, nesklízejí ani neshromažďují do stodol, a váš nebeský Otec je živí. Nejste snad vy mnohem dražší? 27Kdo z vás může [pečlivým] staráním přidat ke své výšce jediný loket? 28Proč si tedy děláte starosti s oblečením? Pomyslete na polní lilie, jak rostou. Nepracují ani nepředou, 29ale říkám vám, že ani Šalomoun ve vší své slávě nebyl oblečen jako jedna z nich. 30Jestliže tedy Bůh takto obléká polní trávu, která dnes je a zítra bude hozena do pece, [neoblékne] snad mnohem spíš vás, [vy] malověrní? 31Nemějte tedy starosti. Neříkejte: ‘Co budeme jíst?’ nebo ‘Co budeme pít?’ anebo ‘Co si oblečeme?’ 32Všechny tyto věci totiž vyhledávají pohané, ale váš nebeský Otec ví, že to všechno potřebujete. 33Hledejte nejprve Boží království a jeho spravedlnost a toto vše vám bude přidáno. 34Nemějte tedy starost o zítřek, neboť zítřek se bude starat o své věci. Den má dost svého trápení.”