1A stalo se, že když Ježíš dokončil všechna tato slova, řekl svým učedníkům: 2“Víte, že za dva dny bude Veliká noc a Syn člověka bude zrazen, aby byl ukřižován.” 3Tehdy se na dvoře nejvyššího kněze jménem Kaifáš sešli velekněží, zákoníci a starší lidu 4a radili se spolu, jak by se Ježíše lstí zmocnili a zabili [ho]. 5Říkali ale: “Ne ve svátek, aby mezi lidem nenastalo pozdvižení.” 6Když pak byl Ježíš v Betanii, v domě Šimona Malomocného, 7přistoupila k němu žena s alabastrovou nádobkou velmi drahé masti a vylila ji na jeho hlavu, když byl za stolem. 8Když to však uviděli jeho učedníci, rozhořčili se a říkali: “K čemu [je] tato ztráta? 9Vždyť se to mohlo draze prodat a rozdat chudým!” 10Ježíš [to] však poznal a řekl jim: “Proč tu ženu trápíte? Vždyť pro mě udělala dobrý skutek. 11Chudé přece máte u sebe vždycky, ale mne vždycky mít nebudete. 12Když totiž tato [žena] vylila tu mast na mé tělo, udělala [to] pro můj pohřeb. 13Amen, říkám vám, [že] kdekoli se na celém světě bude kázat toto evangelium, bude se mluvit také o tom, co udělala ona, na její památku.” 14Tehdy jeden ze dvanácti, jménem Jidáš Iškariotský, šel k velekněžím 15a řekl jim: “Co jste mi ochotni dát, když vám ho zradím?” A oni mu odpočítali třicet stříbrných. 16Od té chvíle tedy hledal příležitost, aby ho zradil. 17Prvního dne [svátku] nekvašených chlebů pak k Ježíši přistoupili učedníci a řekli mu: “Kde chceš, abychom ti připravili k jídlu beránka?” 18A on jim řekl: “Jděte k jednomu člověku ve městě a řekněte mu: ‘Mistr vzkazuje: Můj čas je blízko. U tebe budu se svými učedníky slavit Hod beránka.’ ” 19Učedníci tedy udělali, jak jim Ježíš uložil, a připravili beránka. 20Když pak nastal večer, byl za stolem s dvanácti. 21A když jedli, řekl: “Amen, říkám vám, že jeden z vás mě zradí.” 22Oni tedy v nesmírném zármutku začali jeden po druhém říkat: “Snad [to] nejsem já, Pane?” 23Ale on jim odpověděl: “Zradí mě ten, kdo se mnou namáčí ruku do mísy. 24Syn člověka jde vskutku tak, jak je o něm napsáno, ale běda člověku, jímž je Syn člověka zrazován. Pro toho člověka by bylo lepší, kdyby se [vůbec] nenarodil.” 25Nato řekl Jidáš, který ho zrazoval: “Snad [to] nejsem já, Rabbi?” A on mu odpověděl: “Tys [to] řekl.” 26A když jedli, vzal Ježíš chléb, požehnal, rozlomil a dal [ho] učedníkům se slovy: “Vezměte, jezte, to je mé tělo.” 27Potom vzal kalich, vzdal díky a podal jim [ho] se slovy: “Pijte z něho všichni, 28neboť to je má krev nové smlouvy, která se prolévá za mnohé na odpuštění hříchů. 29A říkám vám, že od této chvíle už nebudu pít z tohoto plodu vinného kmene až do toho dne, kdy ho s vámi budu pít nový v království svého Otce.” 30A když zazpívali žalm, vyšli na Olivetskou horu. 31Tehdy jim Ježíš řekl: “Vy všichni ode mne této noci odpadnete. Je přece napsáno: ‘Budu bít pastýře a ovce stáda se rozprchnou.’ 32Ale až vstanu [z mrtvých], předejdu vás do Galileje.” 33Petr mu však odpověděl: “I kdyby od tebe všichni odpadli, já neodpadnu nikdy!” 34Ježíš mu řekl: “Amen, říkám ti, že [ještě] dnes v noci, dříve než se ozve kohout, mě třikrát zapřeš.” 35[Ale] Petr mu řekl: “I kdybych měl s tebou zemřít, nikdy tě nezapřu!” Podobně mluvili i všichni [ostatní] učedníci. 36Tehdy Ježíš přišel s učedníky na místo zvané Getsemane a řekl jim: “Posaďte se tu, zatímco se odejdu tamhle modlit.” 37Vzal s sebou Petra a oba Zebedeovy syny a [tu] se začal rmoutit a mít velikou úzkost. 38Tehdy jim řekl: “Má duše je smutná až k smrti. Zůstaňte tu a bděte se mnou.” 39Pak poodešel kousek dál, padl na tvář a modlil se: “Otče můj, jestli je [to] možné, ať mě ten kalich mine! Avšak ne jak chci já, ale jak ty.” 40Potom přišel k učedníkům a nalezl je, jak spí. Řekl tedy Petrovi: “To jste se mnou nemohli bdít jedinou hodinu? 41Bděte a modlete se, abyste nevešli do pokušení. Duch je sice připraven, ale tělo [je] slabé.” 42Potom odešel podruhé a modlil se: “Otče můj, jestliže mě tento kalich nemůže minout, ale musím ho vypít, ať se stane tvá vůle.” 43A když přišel, znovu je nalezl, jak spí, protože jim ztěžkly oči. 44Tehdy je nechal, znovu odešel a potřetí se modlil stejná slova. 45Potom přišel ke svým učedníkům a řekl jim: “[Vy] ještě spíte a odpočíváte? Pohleďte, přiblížila se ta hodina a Syn člověka je vydáván do rukou hříšníků. 46Vstávejte, pojďme! Hle, můj zrádce už je blízko.” 47A když ještě mluvil, náhle přišel Jidáš, jeden ze dvanácti, a s ním veliký zástup s meči a holemi, [poslaný] od velekněží a starších z lidu. 48Ten, který ho zrazoval, si s nimi domluvil znamení: “Je to ten, kterého políbím. Toho se chopte.” 49Ihned tedy přistoupil k Ježíši a řekl: “Buď zdráv, Rabbi,” a políbil ho. 50Ježíš mu však řekl: “Příteli, proč jsi přišel?” Tehdy přistoupili, vztáhli na Ježíše ruce a chopili se ho. 51Jeden z těch, kdo byli s Ježíšem, však náhle mávl rukou, vytasil svůj meč, zasáhl služebníka nejvyššího kněze a usekl mu ucho. 52Tehdy mu Ježíš řekl: “Vrať svůj meč na jeho místo, protože všichni, kteří berou meč, mečem zahynou. 53Myslíš si snad, že nemohu požádat svého Otce? [On] by mi hned dal více než dvanáct legií andělů. 54Jak by se pak ale naplnila Písma [svědčící,] že to musí takhle být?” 55V tu chvíli řekl Ježíš zástupům: “Vypravili jste se jako na zločince, s meči a holemi, abyste mě zatkli? Každý den jsem s vámi sedával v chrámu a vyučoval a nezatkli jste mě. 56Ale toto všechno se stalo, aby se naplnila prorocká Písma.” Tehdy ho všichni učedníci opustili a utekli. 57Ti, kdo Ježíše zatkli, ho tedy odvedli k nejvyššímu knězi Kaifášovi, kde se shromáždili zákoníci a starší. 58Petr ho ale zpovzdálí následoval až na dvůr nejvyššího kněze. Potom vešel dovnitř a sedl si mezi sluhy, aby viděl konec. 59Velekněží a starší s celou veleradou pak proti Ježíši hledali falešné svědectví, aby ho mohli vydat na smrt, 60ale [žádné] nenašli. I když předstupovali mnozí falešní svědkové, nenašli nic. Nakonec ale předstoupili dva falešní svědkové 61a řekli: “Tento [muž] řekl: ‘Mohu zbořit Boží chrám a za tři dny ho postavit.’ ” 62Tehdy povstal nejvyšší kněz a řekl mu: “Nic neodpovídáš? Co proti tobě svědčí tito [muži]?” 63Ale Ježíš mlčel. Nejvyšší kněz mu tedy řekl: “Zapřísahám tě při živém Bohu, abys nám řekl, zda jsi Kristus, ten Boží Syn!” 64Ježíš mu odpověděl: “Tys [to] řekl. Ale říkám vám, od této chvíle uvidíte Syna člověka sedět po pravici Moci a přicházet na nebeských oblacích.” 65Tehdy nejvyšší kněz roztrhl svá roucha se slovy: “Rouhal se! K čemu ještě potřebujeme svědky? Hle, právě jste slyšeli jeho rouhání! 66Co si [o tom] myslíte?” A oni odpověděli: “Je hoden smrti.” 67Potom mu plivali do obličeje a bili ho pěstmi a jiní ho tloukli holemi 68a říkali: “Prorokuj nám, Kriste, kdo tě udeřil?” 69Petr ale seděl venku na dvoře. Jedna služebná k němu přistoupila a řekla: “Ty jsi byl také s tím Ježíšem z Galileje.” 70Ale on [to] přede všemi zapřel. Řekl: “Nevím, o čem mluvíš!” 71A vyšel k bráně. Uviděla ho však jiná a řekla těm, kdo tam byli: “Tenhle byl také s [tím] Ježíšem z Nazaretu.” 72A on [ho] znovu zapřel s přísahou: “Toho člověka neznám!” 73Po malé chvíli přistoupili kolemstojící a řekli Petrovi: “Jistěže jsi také [jeden] z nich. I tvé nářečí tě prozrazuje!” 74Tehdy se začal proklínat a přísahat: “Toho člověka neznám!” A vtom zakokrhal kohout 75a Petr si vzpomněl na slova, která mu Ježíš řekl: “Dříve než se ozve kohout, třikrát mě zapřeš.” A vyšel ven a hořce se rozplakal.