1V Cesareji pak byl jeden muž jménem Kornélius, setník praporu zvaného Italský. 2[Byl] zbožný a bohabojný s celým svým domem, dával mnoho almužen lidu a stále se modlil k Bohu. 3[Ten] asi okolo deváté denní hodiny uviděl zřetelně ve vidění Božího anděla, jak k němu přišel a řekl mu: “Kornélie!” 4A když na něj upřeně pohlédl, ulekl se a řekl: “Co je, Pane?” A [on] mu řekl: “Tvé modlitby a almužny vystoupily, aby byly připomenuty před Bohem. 5Proto nyní pošli muže do Joppe a nech zavolat Šimona, který má příjmení Petr. 6Ten je hostem u jistého Šimona koželuha, který má dům u moře. On ti poví, co máš dělat.” 7Když pak ten anděl, který k němu mluvil, odešel, zavolal Kornélius dva své služebníky a [jednoho] zbožného vojáka z těch, kteří byli vždycky s ním, 8a když jim všechno vyložil, poslal je do Joppe. 9A druhého dne, když byli na cestě a blížili se k městu, vystoupil Petr okolo šesté hodiny na střechu, aby se modlil. 10Tehdy dostal hlad a chtěl pojíst. Ale zatímco [mu] připravovali [jídlo], upadl do vytržení. 11A spatřil otevřené nebe a jakousi nádobu, jak sestupuje k němu jako veliká plachta uvázaná za čtyři cípy a spouští se na zem. 12V ní byla veškerá čtyřnohá zvířata země i šelmy, plazi a nebeské ptactvo. 13Tehdy k němu zazněl hlas: “Vstaň, Petře, zabíjej a jez!” 14Petr však řekl: “Nikoli, Pane; nikdy jsem přece nejedl nic nečistého nebo poskvrněného.” 15Tehdy k němu hlas [promluvil] podruhé: “Co Bůh očistil, ty neměj za nečisté!” 16To se stalo třikrát a [potom] byla nádoba znovu vzata do nebe. 17A když byl Petr sám o sobě bezradný, co by mohlo znamenat to vidění, které měl, hle, ti muži, které poslal Kornélius, se doptali na Šimonův dům a stáli přede dveřmi. 18Zavolali a ptali se, zda je tu hostem Šimon zvaný Petr. 19A když Petr přemýšlel o tom vidění, řekl mu Duch: “Hle, tři muži tě hledají. 20Proto vstaň, sejdi dolů a jdi s nimi bez rozpaků, protože já jsem je poslal.” 21Petr tedy sešel k těm mužům, které k němu poslal Kornélius, a řekl: “Hle, já jsem ten, kterého hledáte. z jakého důvodu jste přišli?” 22A oni řekli: “Setník Kornélius, spravedlivý a bohabojný muž, který má [dobré] svědectví od celého židovského národa, dostal pokyn od svatého anděla, aby tě nechal zavolat do svého domu a vyslechl tvá slova.” 23Pozval je tedy dovnitř a pohostil. A druhého dne Petr vstal a odešel s nimi a někteří bratři z Joppe šli s ním. 24Druhého dne pak přišli do Cesareje. Kornélius je očekával a svolal své příbuzné a blízké přátele. 25A když Petr vcházel, stalo se, že mu Kornélius vyšel naproti a padl k [jeho] nohám a klaněl se [mu]. 26Petr ho však zvedl se slovy: “Vstaň, já sám jsem také člověk!” 27A jak s ním rozmlouval, vešel [dovnitř] a nalezl mnoho shromážděných. 28Řekl jim tedy: “Vy víte, že je nemístné, aby se Žid připojil nebo přiblížil k cizozemci, ale mně Bůh ukázal, abych žádného člověka nenazýval nečistým nebo poskvrněným. 29Proto jsem také bez odmlouvání přišel, když jsem byl zavolán. Ptám se tedy: Z jakého důvodu jste pro mě poslali?” 30A Kornélius řekl: “Před čtyřmi dny jsem se postil až do této hodiny a v devátou hodinu jsem se modlil ve svém domě. A hle, přede mnou se postavil muž v zářícím rouchu 31a řekl: ‘Kornélie, tvá modlitba byla vyslyšena a tvé almužny byly připomenuty před Bohem. 32Proto pošli do Joppe a zavolej Šimona zvaného Petr. Ten je hostem v domě Šimona koželuha u moře. On přijde a bude k tobě mluvit.’ 33Proto jsem k tobě hned poslal a ty jsi udělal dobře, že jsi přišel. Nyní jsme tedy my všichni přítomni před Boží tváří, abychom vyslechli vše, co ti Bůh přikázal.” 34Petr tedy otevřel ústa a řekl: “Opravdu shledávám, že Bůh nikomu nestraní, 35ale v každém národě je mu příjemný [ten], kdo se ho bojí a koná spravedlnost. 36Slovo, které [Bůh] poslal synům Izraele, když zvěstoval pokoj skrze Ježíše Krista, který je Pánem všeho: 37Vy víte, co se dělo po celém Judsku, počínaje od Galileje, po křtu, který kázal Jan 38- jak Bůh pomazal Duchem Svatým a mocí Ježíše z Nazaretu, který chodil, konal dobro a uzdravoval všechny utlačované od ďábla, protože Bůh byl s ním. 39A my jsme svědkové všeho toho, co dělal v judské zemi a v Jeruzalémě. A toho pověsili na dřevo a zabili, 40ale Bůh ho třetího dne vzkřísil a způsobil, aby byl zjeven; 41ne všemu lidu, ale svědkům, které Bůh předem vyvolil - nám, kteří jsme s ním jedli a pili po jeho zmrtvýchvstání. 42Přikázal nám, abychom kázali lidu a svědčili, že on je ten Bohem ustanovený Soudce živých i mrtvých. 43Jemu vydávají svědectví všichni proroci, že skrze jeho jméno přijme odpuštění hříchů každý, kdo v něho věří.” 44A když ještě Petr mluvil ta slova, Duch Svatý sestoupil na všechny, kdo poslouchali Slovo. 45Věřící z obřízky, kteří přišli s Petrem, tedy užasli, že dar Ducha Svatého je vylit i na pohany. 46Slyšeli je totiž, jak mluví jazyky a velebí Boha. Tehdy Petr odpověděl: 47“Může snad někdo odepřít vodu těmto, kteří přijali Ducha Svatého jako my, aby nebyli pokřtěni?” 48A přikázal, ať jsou pokřtěni v Pánově jménu. Tehdy ho poprosili, aby [s nimi] několik dní zůstal.