1A Saul jeho zabití schvaloval. V té době přišlo na církev v Jeruzalémě veliké pronásledování a všichni kromě apoštolů se rozprchli po judských a samařských krajích. 2A zbožní muži pochovali Štěpána a velice nad ním naříkali. 3Saul však pustošil církev. Vcházel do domů, odvlékal muže i ženy a dával [je] do vězení. 4Ti, kteří se rozprchli, tedy šli a kázali Slovo. 5Filip pak vešel do města Samaří a kázal tam Krista. 6A zástupy jednomyslně poslouchaly to, co Filip říkal, protože slyšely a viděly zázraky, které dělal. 7Nečistí duchové totiž vycházeli s velikým křikem ze mnohých, kteří je měli, a mnozí ochrnutí a chromí byli uzdraveni. 8A v tom městě nastala veliká radost. 9Jeden muž jménem Šimon však v tom městě předtím provozoval magii a ohromoval samařský lid, neboť říkal, [že] je někým velikým. 10Všichni, od nejmenšího až po největšího, ho poslouchali a říkali: “Tento je [jistě] ta veliká Boží moc!” 11Poslouchali ho však proto, že je dlouhou dobu ohromoval svou magií. 12Když pak uvěřili Filipovi kážícímu o Božím království a o jménu Ježíše Krista, dávali se muži i ženy pokřtít. 13Tehdy uvěřil i sám Šimon, a když byl pokřtěn, držel se Filipa. A když viděl, jak se dějí veliká znamení a zázraky, žasl. 14Když pak apoštolové v Jeruzalémě uslyšeli, že Samaří přijalo Boží slovo, poslali k nim Petra a Jana. 15Ti přišli a modlili se za ně, aby přijali Ducha Svatého. 16(Na nikoho z nich totiž ještě nesestoupil, ale byli pouze pokřtěni ve jméno Pána Ježíše.) 17Tehdy na ně vkládali ruce a [oni] přijímali Ducha Svatého. 18A když Šimon spatřil, že se Duch Svatý dává skrze vkládání rukou apoštolů, přinesl jim peníze 19se slovy: “Dejte i mě tu moc, aby každý, na koho vložím ruce, přijal Ducha Svatého!” 20Petr mu však řekl: “Tvé peníze ať jdou s tebou do záhuby, protože ses domníval, že Boží dar lze získat za peníze! 21Nemáš podíl ani účast na této věci, protože tvé srdce není před Bohem upřímné. 22Proto čiň pokání z této své špatnosti a pros Boha - snad ti ten úmysl tvého srdce bude odpuštěn. 23Vidím tě totiž ve žluči hořkosti a v poutu nepravosti.” 24Šimon tedy odpověděl: “Vy se za mě modlete k Pánu, aby na mě nepřišlo nic [z toho], co jste říkali!” 25Když tedy vydali svědectví a domluvili Pánovo slovo, vraceli se do Jeruzaléma a v mnoha samařských vesnicích kázali evangelium. 26Potom mluvil Pánův anděl k Filipovi: “Vstaň a jdi k jihu na cestu, která vede z Jeruzaléma dolů do Gázy. Je to pustina.” 27Vstal tedy a šel. A hle, muž z Etiopie, mocný komorník Kandaké, etiopské královny, který spravoval všechny její poklady a který se přijel do Jeruzaléma poklonit [Bohu], 28se [právě] vracel. Seděl na svém voze a četl proroka Izaiáše. 29Duch tedy řekl Filipovi: “Jdi blíž a připoj se k tomu vozu.” 30A když Filip přiběhl, uslyšel ho, jak čte proroka Izaiáše, a řekl: “Rozumíš snad tomu, co čteš?” 31A on řekl: “Jak bych mohl? Jedině, kdyby mě někdo vedl.” A prosil Filipa, aby nastoupil a posadil se k němu. 32A to místo v Písmu, které četl, bylo: “Byl veden jako ovce na porážku a jako [je] beránek němý před tím, kdo ho stříhá, tak neotevřel svá ústa. 33Ve svém ponížení byl zbaven soudu a kdo vylíčí jeho rod? Vždyť jeho život je vzat ze země.” 34Komorník tedy řekl Filipovi: “Prosím tě, o kom to prorok mluví? O sobě nebo o někom jiném?” 35Filip tedy otevřel ústa a počínaje tímto [místem] Písma mu začal kázat Ježíše. 36A jak jeli, přijeli cestou k jakési vodě a ten komorník řekl: “Pohleď, voda. Co mi brání, abych byl pokřtěn?” 37Filip tedy řekl: “Jestliže věříš z celého srdce, je to možné.” A [on] odpověděl: “Věřím, že Ježíš Kristus je Boží Syn!” 38Poručil, aby vůz zastavil, a oba sestoupili do té vody, Filip i komorník, a pokřtil ho. 39Když pak vystoupili z vody, Pánův Duch uchvátil Filipa a komorník ho už nespatřil; jel tedy svou cestou a radoval se. 40Filip pak byl nalezen v Azotu. Procházel všechna města a kázal [jim] evangelium, až přišel do Cesareje.