1Naru kano, Sapat naru kanoko ŋuno, Yesuko wit koro kho ka kewerowore yateyaró. Yate-yate iŋo-iŋo rewero uniyómbo o koro khumoro wit simó kumi siyoro neyaŋgurí. 2Niqo, Farisi unindo yiyoro Yesu ŋande miraŋgurí, “Hutuŋo mande ŋundo otete ŋu soréŋoro, Sapat naruko ŋuno ŋu ma tewero, yete. Do karo keŋo iŋo-iŋo rewero unikepo ŋunde teteŋgo?”
3Ko Yesuko mande topé ŋande yimiraró, “Yembe komo Dewit o komo taró ŋuro sokome ŋumbeka kama weyaŋgurí? Eneya winiyómboya o koro khumaŋgurí. 4Khumoro Dewitko hutuŋo mande wendaqero Anutu koro yano oro bret ka Anutu koro toŋímo yote qu re umburo eneya topé-topémboya kopo naŋgurí. Bret ŋuko enendo kama rewero qu, o qa-qa unindo naŋge newaŋgo qu. 5Ko yendo peka Hutuŋo Mande ŋumbeka kama weyaŋgurí, ŋundo ŋande yete, asa Sapat naruko o qa-qa unindo Anutu koro Ya Surumímo kho tewaŋgo, quko potóye moré kini. 6Asa nondo ŋande ye yimirowe, oka ŋano yote, ŋundo Anutu koro Ya Surumí ŋu takate. 7Mande ka sokomeko ŋande yete, ‘No o qa-qa te nunowero ŋuro kama iŋoteno. Kini, ye sikíye te yunowero ŋuro iŋoteno.’ Ŋunde yete, ko yendo mande ŋuro murí okeyá ta iŋaŋgurí tiníqo, mande kho uni potóye moré kini kama yunoweya. 8Dokoro Unindoro Naŋuní ŋundo Sapat naruyó ŋu sopoyote.”
Sapat naruko ŋuno Yesuko uni kandí piyimi mu riní meté taró
(Mak 3:1-6; Luk 6:6-11)
9Ŋunde yero toŋero yendé kano uyaro huru-huru yaye quroko oró. 10Oní uni ka kandí kasina khumaró qu ŋuno yora. Asa kumimbo Yesu mande kho inowero quro iŋaŋgurí, ŋunde ŋuroko ŋande oseseyaŋgurí, “Uni kato Sapat naruko ŋuno se khumo uni roŋgaruwoweya tiníqo, hutuŋo mande ŋu wendaqeweyape ma kini?”
11Yiqo, ŋande yimiraró, “Ye keweroyemo uni kato sipsipyó moré, ko Sapat naruko sipsip ka meré kano uweya. Uni ŋundo kho tero sipsip toworo wosoní areweya, hamómbe? 12Quko sipsip ŋuko o tomó ta, uni kako o parámi. Ŋunde ŋuroko norendo Sapat naruko ŋuno murí meté te inowato tiníqo, hutuŋo mande kama wendaqewato.”
13Ŋunde yero uni ŋu ŋande miraró, “Kandeke raŋo.” Yiní kandí raŋoní pitu ko meté taró, kandí kawore meté ŋunde naŋge. 14Quko Farisi unindo ya rotoro huruworo mande kusiyoro Yesu uroyi khumoweya ŋuro oreyó seqaŋgurí.
Yesuko Anutu koro kho uni hamó
15Yesuko Farisi koro iŋo-iŋoye qene iŋoro yendé ŋu roto toŋeró. Toŋiní unipare qambu qundo howero toŋeŋgurí. Ŋunde howi enendo soso se khumoye moré mu yoriní meté ti 16ŋande yiyo yaró, “No dani yero uni meyowo ŋu ma yimirowero.” 17Ŋunde taró ŋundo Anutu koro mande ka ye-ye uni Aisaia yaró ŋu riní hamó taró. Ŋande yaró,
29“Date teroqo, uni kato uni kondémboro yayó quroko oro oyó siyoweya? Enendo uni kondé ŋu kusiyoroqota yano oro oyó soso siyoweya.
30“Uni ka noya topo kama teweya ŋuko noya saŋgirí teyote. Uni ka noya kama kopoyote ŋuko yoriní wisikaraŋoyote. 31Ŋunde ŋuro no ye yimiroteno, Anutuko yeŋo quhuríye soso ko yesará yereyoteŋgo qu soso se rotoweya. Quko uni kato Yuqa Surumí yesaráŋoweya tiníqo, Anutuko ŋu quhurí ŋu kama re rotoweya. 32Ko uni kato Unindoro Naŋuní yesaráŋoweya tiníqo, Anutuko ŋu quhurí ŋu re rotoweya. Quko uni kato Yuqa Surumí yesaráŋoweya tiníqo, Anutuko ŋu quhurí ŋu itaka ŋano ko imemoŋgo ŋuya kama re rotoweya.
Te piyimi kato eŋgé piyimi teyote
(Luk 6:43-45)
33“Ko te ka meté yoníqo, te koro eŋgé ŋuya meté. Ko te ka piyimi yoníqo, eŋgé ŋuya piyimi. Unindo te ŋuro eŋgé qeneroqota iŋowaŋgo, te ŋu metémbe ma piyimi. 34Yeko sire piyimi ŋuro simó ŋu. Ye uni piyimi, asa date tero mande meté qu yewaŋgo? Dokoro okato newondeye riní maŋgore areyoní maŋgoyembo yeyote naŋge. 35Uni meté ŋundo iŋo-iŋo meté qundo newondí riní maŋgoriní murí meté teyote. Uni piyimi ŋundo iŋo-iŋo piyimi qundo newondí riní maŋgoriní murí piyimi mu teyote. 36Quko nondo ye yimiroteno, Anutuko unipare ronda yereweya naruko ŋuno unipare soso mande wimbo-wimbo yaŋgurí ŋuro mande kho rewaŋgo. 37Dokoro Anutuko mandeyewore ronda yereweya. Hamó, mandeyewore, roneneŋowí mu, ye neko yereweya, peka, ko mandeyewore topé piyimi ka yunoweya, peka.”
Jona koro rokó qu qenewaŋgo
(Mak 8:11-12; Luk 11:29-32)
38Asa hutuŋo mande ŋuro iŋo-iŋo uni kumimboya Farisi uni kumimboya Yesu ŋande miraŋgurí, “Rondaqe-rondaqe Uni, norendo keto rokó ka teka nore qene iŋato, keko Anutu koro kho qu teyote.”
“Sapat naru” ŋuko sonda naru weŋa ŋu. Ŋu naruko ŋuno Juda unipareto huru-huru yayemo huruworo Anutu koro mandí weyoyi iŋoro hariri teyaŋgurí. Ŋu naruko ŋuno kho ka tewero mepémo kini (Toŋeŋgurí 20:8-11 weyo qembe).
Hutuŋo mande ŋuro iŋo-iŋo unindo ŋande yaŋgurí, ko Sapat naruko ŋuno uni kato kho kumi tewero mepémo kini. Enendo kho sewero mepémo kini, o yuwoyó rimiwero mepémo kini, eŋgé siyowero mepémo kini, ko kho kumi meyowo ŋuya tewero mepémo kini. Anutu koro hutuŋo mandeko ore mande ŋunde qu kama yaró, iŋo-iŋo uni ŋu naŋge ŋunde kondé yero unipare soré yereŋgurí.
“Dewit” - komo suki Dewitko Israel uniparetoro wiri yerete uni taró. Anutuko Dewit kondé iŋo inaró, ko yate-yate Israel unipare ŋuyako Dewit kondé iŋo inaŋgurí.
1 Samuel 21:1-6 weyo qembe.
O qa-qa uni ŋundo bret toworo Sapat naru kano Anutu koro toŋímo yakutímo rotaŋgurí. Sonda kanata quroko ŋuno roti kini tiní o qa-qa unindo naŋgurí. (O Qa-qa Uni 24:5-9 weyo qembe.)
“Hutuŋo Mande” ŋuko komo Anutuko Sainai purímo Moses inoní Israel unipare yunaró. Mande ŋuko Juda uniparetoro yoto-yotoye soso sopoyaró.
Hosea 6:6
“Unindoro Naŋuní” ŋuko Yesu naŋge.
“huru-huru ya” ŋuko Juda uniparetoro ya parámi mu. Sapat naruko ŋuno hu-hariri tero Anutu koro mandí weyoyi iŋoro hariri teyaŋgurí.
“Sapat naruko” ŋuno Juda unipareto kho ka tewero mepémo kini.
“Farisi uni” ŋundo, nore Anutu koro hutuŋo mande ŋuro okeyá ta howeyoteto, ye iŋaŋgurí.